Na chvíli opustit sychravost dní a zasnít se o kouzlu krásného okamžiku...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Poslední paprsky slunce
Loučí se s kapkami deště
Co v čarovné moci své máš
Stéká ti z vlasů, ze rtů i ňader
A závoj mlžného okamžiku
Rozplývá se kamsi do nikam
Němý jen hledím dál, a čekám...


Líbí se mi - cítím ji jako "sílu okamžiku" vjem co se nezapomíná ...krásné...

Tvořilenka Lenka
Ach jak líbezné čísti Vaši tvorby zjev:-)
Jak snadno dokáže cosi tak náhle dojetí rozvinouti ve stopu,jež se zapíše do srdce:-)
ST.
Jak snadno dokáže cosi tak náhle dojetí rozvinouti ve stopu,jež se zapíše do srdce:-)
ST.

Yasmin: Soustředila jsem se právě na to zachycení okamžiku, napsáno takřka v mžiku, v pozdních hodinách. S obraty si více pohraju zase příště. Děkuji za návštěvu a komentář. :-)

Yasmin
Pro mě je ta báseň taková nevýrazná, očekávala bych trochu nápaditější obraty, ale jako celek určitě nevyznívá špatně. Ten okamžik tam zachycený je.

Lasak: Prostě mě v tu chvíli napadlo zahledět se mužskýma očima. A taky... zkusit si představit ten tok myšlenek skrývající se za pohledem milujícího muže. V tom pohledu bych se někdy nejraději utopila... :-)
A děkuji za komentář. Jsem ráda, když dílo osloví.
A děkuji za komentář. Jsem ráda, když dílo osloví.

má nějaký hlubší smysl použití mužského rodu? Jinak tebe je těžko komentovat, když člověk už ani neví co jiného napsat, než že se to líbí :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
* Kouzlo okamžiku * : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : * Soumrak *
Předchozí dílo autora : * Na hraně *