kostrbatý shluk myšlenek, který ze mě musel ven
![]() ![]() ![]() ![]() |
Snad nastal čas, kdy třeba jít
je a víc nezaclánět tady,
s věčností duši zasnoubit,
ochotně, rychle, bez výhrady...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když dva, co se milovali, zapomenou na něžnosti, zbude smrti jen málo, co by jim vzala…
![]() ![]() ![]() ![]() |
Motto:
Netřeba dlouhých slov,
když srdce jímá žal,
vzpomínek vrší rov
všemu, cos miloval...
Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nechal jsem se inspirovat četbou cestopisu a pak i fotkami onoho Ráje...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Melancholické zamyšlení nad pomíjivostí lidských citů, které jsem kdysi napsal a nyní jsem je objevil, když jsem hledal cosi zcela jiného...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ballata (italská balada) > z volné veršotepárny na zadaná slova:
OSUD ŠTĚSTÍ NOC RANDE KAFE
![]() ![]() ![]() ![]() |
Rozverná písnička podobná těm, které kdysi prodávali kramáři prostému lidu kdesi na jarmarku...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Další šok pro vás!
Podle básně kamarádky,
co i tady má své řádky,
jsem svou do komentu psal,
teď i vám na pospas dal...
Možná trochu udiví,
že když o mně každý ví,
že jsem muž, píšu jak žena ,
smutna, žitím unavena...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Člověk je tvor věčně pochybující...
![]() ![]() ![]() ![]() |
ty zvířecí motivy mě nějak ne a ne opustit
![]() ![]() ![]() ![]() |
ale u mě touha není, jsi mým kamarádem již 11let a nechci to měnit, protože tě ztratím...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Některé vztahy jsou konečné
![]() ![]() ![]() ![]() |
když se láska ztrácí...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
až roztaji docela...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Z četby jakési smutné básně na literu na mne padl splín a já tam jako koment vystřihl tohle. I v té původní byl prázdný perón, jenže spíše jako kulisa osamění, prázdnoty...Tohle je i jakási parodie na dnešní divnou dobu!
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
....tak tohle jsem ti chtěl říct
![]() ![]() ![]() ![]() |
Vážím si jí!
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.