V Nových dvorech jsem řekl, že to je taková žblabuňkovka. To je hezký, že už nám tu vznikaj psanecký žánry.

Něco jsem tu četl o tom, že si někdo hřeje na prsou hada, tak jedna starší.

Jen jsem si dala na vlasy místo šamponu sprchový gel. A nebyla jsem opilá, ale zamyšlená. Tohle z toho vzniklo. Tak snad mi to někdo uvěří :D

Milé kolegyně, nehledejte v tom žádné dvojsmysly, je to prostoduchý výjev ze života venkovana.

:-)

V dobách nedávných, kdy na venkově v každém druhé usedlosti bylo v chlívku jedno nebo několik prasat, měli někteří chovatelé v okolí morbidní zvyk pojmenovat prase po neoblíbeném vedoucím v zaměstnání. V nedaleké obci žije člověk, který chová tato hospodářská zvířata dodnes. Údajně je po mnoho let pojmenovává jediným jménem. Klaus.

básnička je v kategorii srandovní, protože jsem jí nenapsala, abych tu nějak oslnila neotřelými rýmy, jen jsem měla tak nějak potřebu se vyjádřit, takže tak ji prosím berte :)

Jen pár slov o krásách na Moravě, a pár náhodných asociací k tomu... A básnička je na světě. :-)

Jednou mi jeden muž nabízel služby diskrétního milence, na to jsem se smíchem odpověděla..že pod tím slovem si představuji něco jiného.....

Jen tak nenáročně, škodolibě...

Slyšel jsem onehdá jeden vtip, tak jsem jej z dlouhé chvíle převeršoval. Umění v tom asi nenajdete, snad jen úsměv.

tohle jsem vyhrabala se šuplíku...ale snad někomu vyloudí úsměv na tváři i nyní:-))

Když jsem tady v létě začínal, tak jsem si řekl, že jestli tu přežiji do listopadu, tak tohle k výročí sedmnáctého vložím. Napsáno v první polovině roku 1989 v mých 19 letech. Díky Gorbiho "glásnosti" se uvolnila atmosféra a písničkáři zpívali i to co by ještě nedávno vyškrtla tužka cenzora. Zasažen atmosférou doby jsem pocítil potřebu napsat protestní text. Mnohým současným psancům ve věku 19 let nebo i mladším bych nedosáhl ani po paty. Vkládám to sem pro pobavení na můj účet.

:-)

Psáno zrána a ve vzteku, škrábajíc si pupence...

:-) to je pravdivé...:-) tedy ty základní fakta..:-)

Poděkování panu Adamovi Holomkovi za skvělou rehabilitaci mého polámaného otce. (V nářečí - ponašimu)