Zkusila jsem rýmovanou. Poctivě jsem se snažila - s rytmem mám vždy problém. Psáno v mužském rodě (Bůh ví, proč). Taková "lidovka".

Píseň týkající se pověsti O princi Fedorovi (Polsko je v textu pověsti označováno jako Malband).

Jednoduše jednoduchá

Všichni jsme tak trochu andělé :-)

Svět je plný lidí, kteří hledají pravého Boha v kamenných chrámech, nazývajíc jej různými jmény a netušíc, že On se nedá spoutat a zavřít do stísněných prostor katedrál! Že je všude kolem nás a kdo jej skutečně hledá, nalezne jej bezpečně jen na tom jednom jediném místě...

Dlouho jsem tady nebyl. A nejspíš zas dlouho nebudu. Tak aspoň pár not v lehce kavárenským stylu...

po sto letech píseň zase tak trochu víc experimentální

no jo, no, vím, že je květen... Ještě jedna kavárenská :-)

úterní dávka patosu, nahraná volšovýma rukama a pochrchlávající zvukovkou.

Je to už asi trochu mimo, ale taky jsem chtě nechtě přemýšlel nad koncem světa - a nakonec jsem si o tom napsal písničku. Sice mi z toho nakonec vylezl Nohavica, ale je mi to líto jen tak zahodit. Kvalita mizerná, nahrál jsem to u sebe ve třídě s obyčejným klopovým mikrofonem namotaným na klavír :-) - jo - a ten klavír berte fakt jenom hodně s rezervou, něco jsem tam jako narychlo zamlžil, ale spíš jen tak, aby tam něco bylo :-)

takovej krátkej pokus kterej mě napadl při sbírání fazolí v UK :D

Už jste si všimli, jak to některým dámám v černém sluší? A vypadají tak něžně a zranitelně, že se v člověku probouzí (nejen) rytířské city...

tak jo trošku jsem si ujela

Pro změnu trochu romantiky...

Mám zase muzikálové období...

Omlouvám se za pár překlepů a přeřeků. Musel jsem si to nahrát. Jinak bych to byl schopnej zapomenout. Znám se.

Malý pokus splatit dluh, který máme vůči našim milým boubelkám, neboť jsou to právě ony a ne nějaké kostitřasky z Televizních show, které činí náš život milým a snesitelným. Pravá hodnota člověka spočívá v něčem jiném, než jen v jeho figuře! Zpívá se jako píseň: Kulatý, kulatý je ten náš svět!