Ubíjí ji ten obyčejný, ukázněný život, a přece ho má docela ráda, to pohodlí jistoty ze známého, neměnného. Stačí ale jeden okamžik a octne se na klouzačce událostí bez šance zabrzdit či změnit směr. A v tom okamžiku začíná tahle povídka. Z počátku lehkomyslná a povrchní, časem přinášející vážnější téma a temnější atmosféru. Nestojí na logice, i když se o to pokouší, spíš přináší nálady a pocity. Doufám, že se vám bude líbit.

Krátká bojová fantasy povídka, ze světa, který se třeba jednoho dne dočká širšího popsání.

Na tuto svou "stařičkou" povídku jsem si vzpomněl při čtení jednoho puerova díla. Snad mě nebude podezřívat z plagiátorství. :-) Pro básníky dodávám, že v povídce je jediná "báseň", kterou jsem kdy napsal - hodnotit její formu a rým ovšem netřeba - je z ní zcela jasné, proč píšu raději povídky a úvahy. :-))

Díky za komentáře Meluzině. Zdá se, že to sem vkládám čistě pro ní :-).

Letmý náhled do nově objeveného světa a v ději malý krok vpřed.

Jana už odhalila karty archiváři. I o něm se dozvěděla víc. Teď je čas nahlédnout do kuchyně Požíračům.

Provinila jsem se trochou romantiky. Nevydržela jsem.

Klid je pryč. Nastává rozjezd spějící ke konci. (23.kapitolou končím).

Poslední kapitolu věnuji Meluzině.

Trocha kouzlení - a stále v archivu.

Něco o původu jedné postavy. Upozorňuju, že mi moc nejdou zápletky a mám radši popisy a líčení. Budu rád za každý názor.

Dost bylo archivu!

Konečně se dostávám ke kapitole, která vysvětlí název povídky.

Útěk od Hnusáků pokračuje. Písnička z pasáže od hvězdičky je tato: http://www.youtube.com/watch?v=qE1EcdAXXss Meluzíno,doufám, že tě to bude stále bavit :-) a dík za komentáře.

Po setkání s Šedivcem se Jana vydá do Opusgumy. do lůna španosti...

Oddechová kapitola, která vyjasní něco málo o vztahu Marka a Daniela a něco málo o Požíračích.

Oddechová kapitola, přesto postrčí děj kousek kupředu.