nojo, no :-)

kam zmizeli snílci,kam se vytratila romantika a slyší vůbec dnes někdo flétnu satyrovu???

..každý originálem avšak jsme jen sobě rozvinuté kopie...asi :)

Trošku hraničící s popisem jedné kategorie lidí, trošku s popisem erotiky. Jen pro otrlejší nátury.

kdo nerozdejchává nespisovnost, ať nečte.

I tak to mohlo vypadat na začátku a v první polovině 20. Století. Člověk by se tomu až divil

jedna starší... našli by jste ji v zápiskách

"Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice. Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit ustanovení vojenských předpisů. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně a připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám!"

odešli a nechali svět těm kdož jejich práci dokončí aniž si toho jsou vědomi...jak se jmenují,jak si říkají,čím jsou....??

Je to tak asi rok nazpět, kdy v jednom malém baru na benešovském nádraží všem žíznivým bratrům nalévala sestra životodárné tekutiny. To se to pilo, až se někdy i přepilo... Žel už tam není. Vzpomínám s láskou. Takže pro Tebe, Kamilko. A taky pro všechny padlé bratry...

No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.