| 
Pro DP, za to, jaký je vnímavý a za to, že tu je
  08.03.2012  8  1520(13)  0 | 
| 
To, co vám chybí po velké ztrátě: přítel.
  17.01.2012  10  1749(19)  0 | 
| 
Báseň psaná o mých přátelích, se kterýma jsem včera popíjel.
  18.02.2012  10  1475(21)  0 | 
| 
... jen drobné nuance a výkřiky!
  20.07.2014  10  1377(22)  0 | 
| 
Něco ze mě vypadlo..
  09.03.2012  16  1918(14)  0 | 
| 
:P
  25.05.2012  4  1777(9)  0 | 
|  19.06.2012  8  1439(22)  0 | 
|  07.03.2013  9  1833(21)  0 | 
|  13.11.2011  8  2163(20)  0 | 
|  14.05.2013  10  1776(12)  0 | 
| 
Věnováno tomu, kdo umí milovat
  06.05.2008  8  3014(23)  0 | 
|  31.10.2012  5  1913(14)  0 | 
| 
sorry za chyby sem na sracky v olmiku a vzdycky zustanu posledni, MOC CHYB, dlouhy nezazivny po pravde a bez lasky protoze....Zlato27 klepe na konec jara a vic z toho asi nedam
  31.03.2012  4  1405(23)  0 | 
| 
Tato báseň je věnovaná mému nejlepšímu kamarádovi Vojtovi Niklickému který tu už boužel není . Předem se omlouvám za chyby ale pro teď by ste mi je mohly odpustit . Vojta umřel ve 14 letech na rakovinu plic . Budou tomu 2 roky. Znal jsem ho 12 let.
  17.04.2012  5  1274(6)  0 | 
|  11.11.2011  5  1784(11)  0 | 
|  16.09.2013  11  1260(15)  0 | 
| 
Smutný je ten, kdo závidí, smutný je ten, který všechno má. A oba si stěžují na druhého... Uráží se, litují a své útrapy budují.
  26.08.2018  2  1176(12)  0 | 
| 
Kdo má rád zvířata tak jeden kocour nebude vadit.
  27.03.2013  2  1253(9)  0 | 
|  04.11.2013  15  1567(15)  0 | 
| 
https://youtu.be/km0m4EGxRxc?si=2M5K_pY3p7lj_YOa
  10.05.2025  4  201(11)  0 | 
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

 
  
  
  
  
 