Jak někdy se dobrá snaha může ve zlou obrátit.

Smutná metaforická úvaha nad osudem nezávislého spisovatele v kapitalistické společnosti. Přirovnává psaní knih k pěstování zeleniny. K této úvaze mě inspirovala povídka Sebastiána Wortyse „Co zapálit na poušti?“

vztazích se nepíšou tečky

.. už ho cítím ve vzduchu

Sejde z očí, sejde z mysli, neštěkne pak ani pes po tom, kdo v své díře syslí světu zapírá se dnes... Pánbu bez nás nebo s námi, tak to dneska chodívá, zapomenou na tě známí, když reklama chybívá...

:) :)

*krátce*

Vlastní pevná forma, kterou jsem vytvořit pro obhajobu absolutoria na Tvorbě textu a scénáře. Rýmové schéma strof: ABAAB. Všechny verše mají 9 slabik (nebo 10 s anakruzí), rytmicky jsou verše A daktyl-trochej-trochej-trochej a verše B tři daktyl-daktyl-daktyl. Vždy striktně 3 strofy, první otevírá téma/atmosféru, druhá ji doplňuje nebo přidává krizi, třetí obraz pointuje.

Děda ví, co na babičku platí a babka ví, na co má děda chuť.

...

Mělo se to jmenovat dneska umřu, nebo nebe, popřípadě eat my balls. Črty pro náhodněho čtenáře (kokota). Nevim. Dva měsíce nemám display.

....