popravdě inspirací k tomuto mi byla naše chemikářka...:D

...

Nářky Šaziho holky

Dlouho jsem se rozhodoval, jestli to sem dát - ta básnička už má věru nárok na důchod :-) Ale zjistil jsem, že ji mám strašně rád...

....

Arytmus

dávno

Vím, že už tu jednu takovou mám, ale ta byla k jiné příležitosti. Teď je to jen na něm....

Inspirace čajem

..miluji ho, on mě..souznění, které je nadevsechno! :)

Včera večer se mi nějak jako člověk nechtělo spát, tak jsem popadla bloček, přisponkovala mini baterku a psala v posteli. Začala jsem psát na začátek jednu věc, kterou jsem měla dodělat, a při ní mě napadla ta skvělá idea na pár poetických řádků. Dopsala jsem hlavní práci a vrhla se na realizaci osvícené myšlenky. Sama jsem nevěděla, jak budu psát či tak, jelikož už několik týdnů jsem nedopsala ani jednu báseň, která zůstala v jiném notesu rozepsaná jako všechny díla, vzpomínky v paměti. Kreslila jsem písmenka po písmenku v mém typickém stylu psaní, gumovala, při deletování těch vybledlých slov jsem se náhle cítila zvláštním způsobem tak šťastně, euforicky. Téměř jsem zapoměla na všechen smutek, pesimismus a nostalgii kolem mě. Válela jsem se v posteli od žmolků vygumovaných barevných slov, dělala jsem to, co vždy zaměstnalo moje smysly a mohla jen tvořit a nepřemýšlet. Dosud, když jsem psala, nikdy jsem necítila takovej pocit. Bylo to krásné. Najít dokonalost takhle náhle. Snad nebyla anotace moc dlouhá, předem se kdyžtak omlouvám, pěkné počtení mé hříčky slov :)

S touhle básní jsem si opravdu vyhrál (Co se týče obsahu a formy), tak se, doufám, bude líbit :)