přidáno 16.01.2009
hodnoceno 4
čteno 1638(17)
posláno 0
Křičím a nikdo mě neslyší
Mávám a nikdo mě nevidí

Už nedokážu ani šeptat
Ztratila jsem hlas
Stejně jako jsem ztratila tebe.
*Stejně nenávratně…*

Stejně jako jsem ztratila všechno..
Nemám víru
nemám naději
nemám nic
nemám ani sebe.

A přesto od tebe vždycky odcházím chudší…
Chudší o miliony vygumovanejch buněk

....


Ale jednou…
začnu znova…
budu chodit do fitka
a do solárka
a vymyslím si novou naději
Naději k životu

A pak ti řeknu,
že jsem happy
A stejně to nebude pravda.
a ty budeš rád
protože tě muj smutek nebere.

Zůstanou mi jen rozpraskaný rty
z neustálého šeptání těch slov


Miluju Tě Miluju Tě Miluju Tě
Vrať se prosim zpět
Vrať se prosim zpět
Vrať se prosim zpět"
"
přidáno 17.01.2009 - 14:49
Přesně - výkřiky do temnot, které slyší ostatní, ale ne ten, co je slyšet má:)
přidáno 17.01.2009 - 14:49
jj, je mi pak lip..aspon o trošku:) však ten pocit znáš;)
přidáno 17.01.2009 - 14:05
Výkřiky do temnot. Těma si člověk pomůže nejvíc. A když tomu dá i doboru formu, proč ne:)
přidáno 17.01.2009 - 10:26
nejvic dobry...hrozne se mi libi i grafika...
je to strasne uprimny...
je to dobre, ze tyhle slova dou z tebe...urcite ti pak musi bejt lip...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Don't cry : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : dne 21.1.2009
Předchozí dílo autora : Jsem...

» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming