že jsi....

....

Parodie na historii Free Software Foundation a svobodného software. O dobrém, ale chudém muži, který vážně přeceňoval svoji schopnost vymýšlet názvy a loga, ale díky němu dnes neplatíme za softwarové aktualizace. Psána také jako námět k zamyšlení nad svobodným software.

O nelehkých začátcích,..

Další z mích zamilovaných mini básniček. Láska mě vždy nabije inspirací a neustále nutí psát další a další verše. Jsou sice méně hluboké, než když mou mysl vede smutek, ale jsou z lásky pro mou lásku a to mě na tom těší nejvíc

Smutná metaforická úvaha nad osudem nezávislého spisovatele v kapitalistické společnosti. Přirovnává psaní knih k pěstování zeleniny. K této úvaze mě inspirovala povídka Sebastiána Wortyse „Co zapálit na poušti?“

....

Pokud někdo bydlí v sídle, kde je kostel, bývá kostelní věž to co je vidět z největší dálky a co je pro sídlo charakteristické, svým způsobem se kostely dotýkají všech, nesejde na tom, jestli věří v Boha nebo nevěří. Kostely se staly součástí naší krajiny. Báseň byla napsána pro Noc kostelů, která proběhla na jaře. Kostely byly vždy veřejným prostorem, zůstaly v nich otisky duší lidí, kteří tu žili před námi, možná v nich zůstanou i otisky našich duší.

každý z nás něco zažil a něco prožil :) a je jen na nás jak se s tím dokážeme vyrovnat :)

Povídka o vánocích