|
Napadlo mne, jak jinak, opět při práci.
Vše už jednou bylo uděláno, řečeno,
však časem zapomenuto, zničeno.
A my znovu objevujeme již objevené.
|
|
Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...
|
|
jen výkřik mého trochu bolavého srdíčka:(
|
|
bez anotace...
|
|
lásky (ne)čas.
|
|
Chtěl jsem napsat jěště něco ale nepodařilo se mito zkloubit.
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=uHPNB9XNQH0&feature=fvwrel
|
|
...
|
|
jenom pláč...
|
|
Povídka ze života.
|
|
Stalo se vám, že jste s někým někde byli a zažili to samé a každý si to pamatoval úplně jinak?
|
|
další pohled na aktuální dění
|
|
|
|
o tom, že neumím psát ani o smrti
|
|
Cítím se z tebe již jen pobaveně ..
|

