Dopisy z lásky

Jednou se do naší ulice příštěhoval kluk,
a byl z toho velký hluk.
Byl hezký, ale mě nezajímal,
jenže on se po mě pořád dival.

Jednou ve skříňce dopis jsem našla,
den za dnem jsem je dostávala.
Až v jednom stalo jeho jméno i příjmení,
to obojí mi dohromady tak krásně zní.

Chtěl abych přišla k nim,
já ráda přišla za ním.
Moc se mi líbil jeho úsměv, oči jak slunce,
a chtěla jsem ho poznat více.

Chvíli jsme si povídali o přírodě,
i z hor stékající vodě.
Pak se mě zeptal, zda chodit bych s ním nechtěla,
já přikývla a ruku jsem nu podala.

Asi o měsíc později se něco stalo,
něco co nás rozdelilo.
On víckrát už mě vidět nechtěl,
on na kytaru už mi nezahrál.
A to mě moc mrzelo,
i slzy do očí mi to hnalo.
Od té doby jsem ho neviděla,
ale jedna holka z naší třídy zmizela.