..tak trošku v rozporu.. Dosti jsem toho zavrhla, změnila, našla. Snad i bloky a fobie. Ale vždycky buď věrný sobě, z čehož pak jasně jak den z noci plyne,že nikoho sám nezradíš..

inspiroval jsem se jednou úžasnou dámou a románem z Francie.

po západu slunce jenom ležet v trávě a pozorovat měsíc...

Jedna hravější ode mě, tak ať se vám líbí.;o)

zde vidíte experimentální pokus o pokus skloubit a sestavit báseň s hustodrsnými větami v cizím jiném jazyku který mi autoru nejde a nejdumím ho bohudíž naštěstí mi překladač slovník potvrdil správnost smysluplnost věty slov jde tu o nesmyslnost štirealismus doplněný lží kecy o světova hnusnostech a měla se jmenovat zkurvené konce započatého bytí od začátku přes pití po zabití ale jsem stydlivá zpitá hurva tečka

Ty ve vodě, já na mol(u)

pláč nad sebou samým, nad životem a nemožností jisté věci řešit - jen přijímat, například : úředníky - ty mě teda dostali na kolena, naprosté životní rozčarování a víte, co je nejhorší? Vidět umírat lidi v nemocnici mě tak nepohoršuje a nerozrušuje, jako prach(s)prostá úřednická kontrola - absurdita, zbytečnost... zbytečnost až k pocitu na zvracení z těch nesmyslných nařízení a paragrafů.

více druhů inspirace smícháno... časem dorazí i další básně nazvané po Pražských ulicích...

...ode mě pro vás...

O čem přemýšlí normální holka.

další ze zoufalejch výkřiků Popelky, co si hraje na strašně statečnou a hrdou...

další takový pokus...možná tak trochu vzpomínka na Komenskýho...no hodně teoreticky :D