Václav Hrabě : Zimní sonet

V přeplněném popelníku
ukolébávám ke spaní
pár tvých slov na která
si už nevzpomínáš

Opilost z mrazu a skřípající
tmy Někde pod Petřínem
popraskané hvězdy přecházejí
v zelený smutek bachovských klarin

Pomníky velkohubých lásek
scházejí na souchotě času
V popelníku přede mnou

oddychování
bílých králíčků s očima červenýma
kouřem a mládím