František Hrubín : Rajský pastel

Jehličí drtil jsem ti dlaní
na nahém těle. Vonělo jak les.
Já-řeka protékal jsem tebou.
Tělesné nebe. Nebe bez nebes.

I vycházela zvířata
za horkých nocí z houštin tvých
a pila ze mne…
A srdce, kámen na mém dně,
v mechatých rybinách se hnulo
tím steskem člověčím –

že hladina má oči šelem
nerozeznává od hvězd,
že tebou protékám
a nevím odkud ani kam.

Však ráno z pařeniště trav
vstávalo slunce ještě orousané.

S hlasy, jež rozdala jsi ptactvu svému,
a s němotou mých ryb
přitiskli jsme se k jeho ohni.

Jen v houštinách
tam někde blízko srdce tvého
kňučely šelmy od hvězd omrzlé.

A za to léto slunce spálilo
tvůj hlas i s hlasy ve větvích
a němotu ryb s řekou vypilo
až k tomu srdce-kameni

A jednou na ně začal padat sníh…

A dotek první vločky projel jím
jak první políbení – tenkrát.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku