Rainer Maria Rilke : Hora Fudžijama

Šestatřicetkrát a stokrát pak
vrh ji malíř na svůj papír hladký,
odváben, zas vrácen, stržen zpátky
(šestatřicetkrát a stokrát pak)

k ní, té nepochopitelné hoře,
blažen, v pokušení, vyčerpán,
kdežto ona, dech jen v parách moře,
lila nádheru jak ze sta bran:

tisíckrát se ze všech hodin tyčíc,
noci bezpříkladné jako šat
shazujíc, jenž příliš těsně pad,
každý obraz hned zas tavíc, ničíc,
z tvaru stupňována v nový tvar,
bez účasti, bez mínění, dálná,
až pak najednou, jak přízrak, valná
v každé škvíře stála, led a žár.
» narozeniny
Bambule [18], Kaimu [18], adusa [18], skrattka [18], Jokynka [17], Jaroslav Morava [17], klučé [14], DoPaPl [11], Tzina [9]
» řekli o sobě
Mitzi řekla o LoveWillTearUsApart :
Byl jednou jeden sladký sen, který vlastně možná ani nebyl tak sladký... Na to, abych pohádku dokončila, nemám nervy, zbývá mi jich už jen na snění.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming