Zahalena vánkem vychází
jasná v jasu, jako vykrojena,
ze dveří, kam vzhá hladká stěna
pokoje své odrazy,
temné v hloubi jako drahokam,
v jehož hranách každý třpyt se láme;
zdá se ti, že večer vstoupí k nám,
teprve až kousek sebe samé
na zábradlí odloží, ba více,
ještě ruce: tíže se chce vzdát –
pohnout vším a dospět k nebi z řad
domů, jež ji zvednou nad ulice.
jasná v jasu, jako vykrojena,
ze dveří, kam vzhá hladká stěna
pokoje své odrazy,
temné v hloubi jako drahokam,
v jehož hranách každý třpyt se láme;
zdá se ti, že večer vstoupí k nám,
teprve až kousek sebe samé
na zábradlí odloží, ba více,
ještě ruce: tíže se chce vzdát –
pohnout vším a dospět k nebi z řad
domů, jež ji zvednou nad ulice.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
basak.venda [14], Sluníčková [3]» řekli o sobě
jackiesparrow řekla o Ludmil Elis Quo :Jeho díla znám ze saspi zátočin a moc se mi líbí... Hlavně poesie.. :-)
