Zahalena vánkem vychází
jasná v jasu, jako vykrojena,
ze dveří, kam vzhá hladká stěna
pokoje své odrazy,
temné v hloubi jako drahokam,
v jehož hranách každý třpyt se láme;
zdá se ti, že večer vstoupí k nám,
teprve až kousek sebe samé
na zábradlí odloží, ba více,
ještě ruce: tíže se chce vzdát –
pohnout vším a dospět k nebi z řad
domů, jež ji zvednou nad ulice.
jasná v jasu, jako vykrojena,
ze dveří, kam vzhá hladká stěna
pokoje své odrazy,
temné v hloubi jako drahokam,
v jehož hranách každý třpyt se láme;
zdá se ti, že večer vstoupí k nám,
teprve až kousek sebe samé
na zábradlí odloží, ba více,
ještě ruce: tíže se chce vzdát –
pohnout vším a dospět k nebi z řad
domů, jež ji zvednou nad ulice.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
M.V.Jung. [18], Kelis [14], FooDini [11], Mlčeti Zlato [9]» řekli o sobě
Severak řekl o Meluzina :Její povídku „Loď s odřeným bokem“ si nechám přečíst na svatbě místo proslovu.
