Emily Dickinson : Bzukot much - když jsem umírala

Bzukot much - když jsem umírala -
Nehybnost v pokoji

Byla jako nehybnost ve vzduchu -
Mezi vzdouváním bouře -

K nebi oči - pláčem vysušené -
Hruď sbírala sílu náhle
Na výdech poslední - až v pokoji -
Spatřen bude Pán -

V upomínku dárky své -
Jsem odkázala tak jak stanovil
Mi úděl - tak jak se i mělo stát -
Pak jen smutek muší

Mezi mnou a světlem bzučel -
Slabě a přerývavě se ta melodie chvěla -
Vzápětí okna ztemnila se - a pak
Pak nic jsem neviděla -
» narozeniny
thoris [18], LoleHelča [16], Karla Koliniová [13], Let It Go. [12]
» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :
Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming