na první nádech se mi chtělo souhlasit s Amelií... jasná silácká póza...
ale pak jsem si přečetla komentář od Singularise a musím uznat, že něco na tom bude. Do hlavy člověku nevidíme.

naprosto souhlasím :-)

moc pěkný citát :-) hluboce pravdivý...
trochu mi uniká souvislost s kostkami v anotaci, ale to je můj problém...

přinutila si mě k zasněnému povzdechu...

Líbí se mi to spojení hrubé mluvy s jakousi ůctou k řiditelce. Reflektuje to dnešní svět

Singularis: měla jsem předtím poměrně těžkou noc, takže jsem ráno nebyla ve stavu, kdy by mě jen tak něco vyděsilo.. :)) díky..

Děkuji za sdílení zajímavého zážitku. Líbí se mi, jak jsi tu situaci vnímala, že jsi nebyla nervozní a vystrašená.

jsem ráda, že jste se pobavili :) mně drnčela hlava z toho alarmu ještě celý dopoledne....

Připomněla jsi mi jeden vtip:
Jedou si takhle čtyři jezdci z Apokalypsy - a za nima ještě jeden, takovej holobrádek. Zastaví je Poutník a říká: "Vás čtyři znám, ale kdo je támhleten?"
"Ten se u nás zaučuje!"
"A jak se jmenuje?"
"Jméno jeho jest Pondělí!" :o)

No, tak to potěší - vzpomínám si takhle na svoji brigádu na poště, kdy nás navštívilo komando kvůli čímsi oblblému systému...:-D

A kódování je kapitola sama pro sebe - to je číslo do mobilu, číslo do práce, číslo ke kartě do bankomatu, svého času číslo ke kopírce v práci... a občas se to tak nějak záhadně pomíchá...:-D

Jasně, že pobavilo, protože vidím, že v tom nejsem sám :-D

Krásný ráno. To je ovšem milé probuzení. Kam se hrabe sousedova koza. Dík za pobavení ;-)

Po dovolené se musí opatrně a pomaloučku. První den jen nakouknout a osmělit se. :)

oslov radek: díky

tak málo,a zarověň tak hodně

Trochublázen: já sebe taky, díky :))

cavansit: když já prostě v nepořádku neumím existovat ;) ale je pravdou, že jsem postupem let slevila, protože jinak by se člověk jen oháněl s hadrem a neměl čas aspoň trochu žít.. a to ani mě nijak výrazně neba :) díky

Deer: fakt je, že když Ti uklidí někdo jiný, je to v podstatě skoro totéž, jako by do věcí hodil napalmový granát, tohle znám a plně chápu :-D

Vzpomínám si na našeho profesora, jak puntičkářsky trval na tom, že všechno musí být popsané, plus kdy a kdo... a sám měl v kabinetu x baněk s roztoky různých látek a barev. Bez jakéhokoliv popisu, samozřejmě... a potom mu tam přišla nečekaně banda řemeslníků vymalovat. Všechno mu opatrně vynesli a dali nazpět, ale pochopitelně ne na původní místo. Poprvé v životě jsem viděl, jak na někoho při pohledu na uklizenou místnost sáhla smrt :-D

Úplně obyčejná holka by jetě chodila obden utírat prach z polic a ze sklenic se zavařeninami ve sklepě :-D

Tak si občas říkám, jetli dělání pořádku není - od jisté míry - tak nějak zbytečná práce. Třeba v PC roztříděné soubory... a když jsi to teď zmínila, uvědomil jsem si, že dobrých 90% z nich nejenže nijak nevyužívám, ale o řadě z nich an nevím, že je mám, takže kdyby nebyly, nebo jen nebyly k nalezení, asi by se svět nezbořil a celé to třídění byla nesmyslná práce. Ale když ten červ pochybností, u sta hromů, někdy ne a ne dát pokoj... co kdyby náhodou? :-)

Supr! Ale bál bych se tě :D

Mlčeti Zlato: souhlasím, ne vždycky to vyjde.. díky za návštěvu