ŽblaBuňka: Děkuji, od vás to potěší :)

Jasně, takhle to také vnímám, zrovna dnes jsem trávila chvíli s člověkem, s takovým tím ztěžovatelem na všechno a na všechny, je mi z něj neskutečně úzko, jenže tahle básnička by mu nic neřekla, ani by ji nečetl, raději nadává, brrr, takže ještě jednou mluvíš mi z duše a pár slovy vyjadřuješ životní filozofii ke které se přikláním

moudrá tvá slova

ESCHATOL: Ano, ráda. V životě nejde ani tak o to, dosáhnout nějakého konkrétního cíle, ale spíš o to, co na té cestě (pouti) pochopíš, protože získaná moudrost ze zkušeností je to, co obohacuje duši a taky, proč sem na Zemi přišla. Za druhé, duše je nekonečná, takže když nějakého cíle dosáhneš, otevře se před tebou něco dalšího. Za další, pokud lidé příliš lpí na něčem v budoucnu a soustředí se na to, ujdou jim podstatné věci z přítomnosti, o kterou jde především. Navíc ne všichni do té budoucnosti vidí, takže je nejlepší žít tak, jak v přítomnosti nejlépe umím a tím také potom nesejdu z cesty, protože v každý okamžik svého života dělám to nejlepší, co zrovna můžu. Snad jsem to osvětlila :)

Poutí
naplň osud svůj,
do dálek
nehleď.

- je možné mi to nějak vysvětlit? Děkuji :)

oslov radek: Děkuji :)

dobrý

:-)))

To jsi psal v-nebo po draku?:-)

Lenča: Děkuju! Trochu jsem se bála toho poodhalení..

Silně na mě zapůsobila - moc se mi líbí, souzním.

Lenča: Děkuji, objevila se mi v hlavě, ani nevím jak :)

Co/kdo s má znovu setkat, stane se... Nádherná :)

Akaia: Moc hezké.

korálek: Áno, nevím, jestli je z toho cítit ta lehká frustrace z neschopnosti vyjádřit nevyjádřitelné :D

jo, chápu - takové volání ...

ŽblaBuňka: Děkuji, s láskou psané :)

Yana: Děkuji, těší mě, že tě potěšila :) Rozum do toho pořád kecá, přitom srdce ví, co a jak :) snad tedy :D

Amelie M.: ŽblaBuňka: VZ.: Děkuji za návštěvu, jse ráda, že zaujala :)

jej, to je hezoučký