kmotrov: Ach díky :) Ano strachem začít znova,že ve výsledku bude jen další zničený život.Aby člověk zabránil neustálému ohlížení se,musí zkrátka jen zavřít oči a vykročit ;)

Četla jsem jí ráno, musela jsem se k ní vrátit..
Je skvělá!

Proč tak málo komentářů! Je to skvělé!
Zklamání se mísí s touhou po životě, strachem...
Mezi dvěma vztahy, starý už není, ale ještě je v srdci, tělo pospíchá...
Je v něm místo pro nový?
Je to tanec na hraně útesu.
Bylo mi ublíženo, ublížím?
Je to silně autentické a to mám rád.

jednou se z toho vymaníš .... anebo taky ne .... hmmm

čas je lék na všechny neduhy

Znovu smekám pomyslný klobouk. )
Tohle je opravdu dílo.

Souhlasím s předchozími komenty. Nechceš, aby to bylo naposledy a "jen tak". Připomíná mi to jeden citát (nevím koho, ani je-li takto přesně):
Žena, která nechce, řekne jen ne. Žena, která zdůvodňuje, chce být přesvědčena.

...skutečná se musí často hledat, to je fakt*

...nikdy to není JEN TAK, ale pro jednou... :c)

Chronoss: Kuzma: Tak trochu jsem doufala,že se těch pocitů zbavím.Nikdy s tím smířená nebudu,ale to neznamená opakování stejné chyby dvakrát ;) Je to spíš nenaplnitelná touha po možnosti vrátit se v čase.Kuzmo tvůj koment mi vyčaroval úsměv na celý den a jen doufám,že ten borec to číst nebude :D

mě líbit se ,ale je to opravdu loučení ?? vždy v nás zůstane ten střípek naděje a v koutku srdce sladkost či hořkost onich chvil :)

Jako citlivě to napsaný je.... (ale obsahovově) nevím, jestli se to nebude míjet účinkem. Trochu to vypadá, že s tím nejseš smířená a tím pádem doufáš, že to "poslední milování" nebude posledním milováním ;-) ...ale zas pro toho borca asi v pohodě, protože do toho milování dáš fakt všechno ;-) .... ale jestli ti stojí za to, musíš vědět sama ;-)

! :)

NikolletkaDeer: O tom nepochybuj...já taky nepochybuji! ;)

NikolletkaDeer: Díky sestřičko ;)

Kopretinko, z toho se mi chce plakat. Tak jako tak si tuhle báseň připomínej, ve chvílích pochybností. (... a zůstaň se mnou.)

Tohle je ač kraťoučká (což určitě není na škodu) asi to nejlepší, co jsi napsala. Nechala bych si to zarámovat nad postel... tak třeba jednou (až budu mít tu postel). *

Z téhle mám prostě vždycky slzičku na krajíčku. *

Je to silný a od srdce, na čem víc záleží... nikdo nemůže soudit lépe než ty, nikdo nemůže pochopit pocity, co byly vloženy do písmenek. Jen ať už je pro vždy se vším tím svinstvem konec.

taron: Díky za tvá povzbudivá slova!Až začnu o sobě pochybovat,přijdu se je přečíst znova ;)