Foukám, ať se brzo nový azyl s kávou a cukrem objeví ...

Psavec: LadyLoba: človiček: Brigita: děkuji moc za komentáře :-)

Slovo pohladí i poraní.

Pomluvy jsou ostrou zbraní
nejen kůži, srdce zraní.
Však také mohou podobat
se hrachu, co po zdi
se skutálí.
Ty beze strachu jen
sleduj vše z povzdálí.

Jop

Jj, také to znám ...

moc krásná báseň

Bolavá.

Babí léto se vskutku snaží
sítě usoukat a pod
tebe je dát.
Však oka na stehnech
ti tečou.
Za nit v rozparku
tvou duši vlečou
přes kočičí hlavy
dlažební.
Výkupné žádat nelení
teroristi chtíče.

človiček:
Sama pod peřinou,
bez krbu,
bez knihy.
V tichu
v zimě,
probouzím se..

Whetley: Psavec: Mari: človiček: Brigita: Děkuji moc za komentáře :-)

Hezká.

Pěkný

Moc pěkné.

Vlastní vinnou?
sám pod peřinou
krb dohořel
ruka svírá ....
knihu
snů.

Moc pěkný obraz :)

Yana: Brigita: děkuji moc za hezké komentáře :-)

človiček: děkuji :-)

Moc povedené a opravdu k zamyšlení, no, ten kdo umí vážit si sám sebe, je opravdu vyspělý, sebevědomý( ne nafoukaný;-), umí dát najevo jasné ne i ano, teď jsem na to kápla, váhy a na jedné straně je ne a na druhé ano a člověk je rameno těch vah, my rozhodujeme, no nevím, ani nedovedu sama sobě zodpovědět zda si sama sebe dostatečně vážím, děkuji za skvělou báseň i za úvahu

Příště jen za Tvoji cenu.
Kdo to ví? Tvá duše Ti odpoví. :-)