Jo, zaujalo a nevadilo, že je to delší

Dobry. Tohle me po nejake dobe sucha zaujalo :-) pekna hra se slovy a velka pravda, ze drahe lahve zustavaji casto v polickach pod prachem

Psavec: Paci: Dandy: človiček: děkuji moc :-)

Děkuji za něžný smutek

Pěkné a smutné.

Krásně smutná.

To je silnější než by se zdálo
nemnoho slov neříká málo.
Potkávám ty panny z porcelánu
natržený zepředu i vzadu
duše sebou vlečou jak oka
punčoch jim tečou
mužské bajonety jim
křehké ruce ,nohy sečou
A oni stojí, nové dražby
v seznamkách se bojí.
Už nemají co ztratit
SNAD NALEZNOUTI ??
...sebe ...ůctu...

človiček: i mě...

dobře jsi udělala,
že stopku jsi dala
falešným hrám

Milenectví je, že se vmáčkne člověk mezi dva lidi. Já to zažil jen jednou. Překvapila mně ohleduplnost celého trojúhelníku.

Terri42:
Některé rostliny jsou letničky, některé ne.
Avšak pro všechny je naděje jara, pokud stihly mít plody. Život si vždy cestu najde, jak pokračovat.

človiček:
V mém slovníku samota nebolí.
Mám ráda chvíle, kdy můžu být sama.
V mém slovníku bolí osamělost.
A úplně nejvíc,
Když se objeví ten pocit v davu.

LadyLoba: koiška:
Vzpomínky září jako slunce podzimu.
Bojím se jen pomyslet na zimu.
Až zapadnou sněhem, zmrznou navždy.
Zimní samota zabolí,
ale jaro se vrátí... vrátí?

Děkuji moc...

LadyLoba: Psavec: děkuji :-)

koiška: nakonec jsem odešla já, přestala mě bavit falešná hra...

Homér:
Milenka bývalá, co teď trápí se vinou, neb nikdy nechtěla být tou hloupou jinou, co neumí počítat do dvou...

Dandy: děkuji

Ajaj, takže jsi milenka. Radu radši nemám. Forma básně zajímavá. Jestli je to báseň, to nepoznám, nejsem kritik.

Terri42: kde kdo ti závidí i ty vzpomínky, třeba proto, že zatím nepotkal, někoho s kým by si vzpomínky vytvořil ... a že vzpomínky bolí - vím ...

Otvíráš nový chat, nové dveře -
každé ráno oči otevřeš
a i když jsou mraky,
za nimi svítí slunce - 'To proste vieš.'