Ta je super.

Hledač 01: Já bych neřekl, že je to napsané srozumitelně, spíš naopak. Protože to na mě působí, jako bys psal o moudrosti než o svobodě duše. Svoboda je koncept, který se vztahuje k možnosti jedince nezávisle rozhodovat, jednat a vyjadřovat se bez vnějších omezení či nátlaku. Naopak „žít v pravdě podle svých hodnot“ je spíše moudrostí než svobodou. Stejně tak „vědomí vlastních slabostí a uznání omylů“ je spíše projevem moudrosti.

Takže jsem získal pocit, že píšeš o moudrosti, a proto hledáš svobodu duše, aby si nebyl omezován v používání moudrosti, protože je správné být v takovém případě sám sebou. Taky si možná chtěl naznačit, že nesvoboda moudrost ničí a potlačuje, a naopak svoboda pomáhá moudrosti vykvést.

Dobrá.

Máš (v hlavě) hudbu k tomu?

andrew_maxwell: možná jsem to měl napsat v první osobě jednotného čísla, ale jinak myslím, že je to napsané srozumitelně: svoboda = žít v pravdě podle svých hodnot, což ovšem vyžaduje odvahu, ale také sebereflexi, vědomí vlastních slabostí a uznání omylů, což prostě život přináší.. A v případě selhání zůstat stát rovně, uznat chybu, odpustit si a žít odvážně dál podle svých hodnot a nepropadat malomyslnosti a neutápět případné neúspěchy např. v alkoholu.. a ano pokud toho dosáhneš, dá se říci, že jsi dosáhl svobody, ale řekl bych, že nesmíš usnout na vavřínech.. Život je cesta a podstatou života je chaos. Chvála tomu kdo ho zvládne se ctí.. Je to samozřejmě můj postoj a nemusíte s ním souhlasit. Dlužno dodat, že vycházím z rytířských cností.. Ale zase jsem nechtěl znít příliš moralisticky, proto jsem to ke konci trochu zlehčil. Nechť tě provází síla!

Co je svoboda duše? Jít si kam chci? Říct, co chci? Žít, s kým chci? Svoboda nesouhlasit? prosím o odpověď. Abych reagoval na obsah konkrétně: Hledání svobody (duše) vnímám jako cestu, ale svobodu duše vnímám jako stav, dosažený stav.

Legrační:-)

To mě pobavilo :)

To dobře znám.

Dobrá...

Čůza múza

Vzpurné verše v šeru noci
vzdorují mé inspiraci,
marně lovím, sám,potichu
rýmy jako pes v kožichu.

V duchu spílám už své múze,
zpropadené líné čůze:
„Hleď, dávám ti k radě ucho!
Tak se probuď, líná mrcho!“

Přijdou jen tak se pousmějí
Zdvořile se zeptají
jestly vejít smějí.
Proč zrovínka čúzy mělyby být
bez nich i xnad se nedalo
snít

Vítám každé ráno.

koiška: děkuju.. :)

koiška: Psavec: Hanulka: zaseja: Díky.. :)

Moc se mi líbí tvé vyznání .

Láska stojí za boj a naděje tu pak je.

Krásné povedené haiku.

Jen škoda by bylo přestat snít docela,
snad básníka jen jedna láska nedělá...

Bezvadná pocitová ,moc povedená . A vždy je ráno moudřejší večera.

koiška: Dandy: Psavec: Poezie anonymity: Koala: Gora: díky bando!