I v maličkostech je třeba vidět krásu. Pěkná miniaturka :-)

Pokut se člověk kouká.
Stojito někdy zato

Tak toto je haiku symfonie, všeobjímající. Nádherný text.

Můra73: Působivé zpracování tak vážného tématu.

Hezké

Pěkný text :). Jediné co, tak bych v závěru akorát přehodila dvě slova - bezpečně nás vyvede - čte se mi to tak plynuleji.

Moc povedená.

pekné prianie, iné, čo je dobre

Kéž by, Můrko. Hezká metaforka.

Je krasná ta bělost

Je to perfektní.

Katko, pěkný obraz, zachycení odrazu ve skle dveří. Nedávno jsem šel po ránu Prahou, z mostu čert ví jakého jsem pozoroval na hladině Vltavy blikající světlomety, to jak po nábřeží jela auta a míjela stromy v aleji.

pěkně vyjádřená atmosféra :-)

Povedené.

Můra73: Hm, výjimečná záležitost, zážitek a zpracování... až ti to trochu závidím /ten zážitek/.

Karpatský: Peter, psala jsem níž Irence, máš pravdu, lekla jsem se odrazu při otevírání dveří. Pocity, který jsem v té chvilce cítila běžely v široké škále od strachu... po radost.

včera jsem se cestou z práce zastavila v kostele, při otevírání vnitřních dveří jsem se až lekla, v prvním momentu jsem si neuvědomila, že se jedná jen o odraz ve skleněných výplních. Byl to hodně zvláštní a silný okamžik. Jak jsi psala jinde... vybavila se mi Číhošť, přiznám se.
Kostel je v pulzující části města, hned vedle je zastávka tramvaje neustále plná lidí, ale uvnitř kontrastující prázdno... a věčné světlo.

Tiež ma to navádza aj k záveru, že je to o pocitoch, napadlo ma aj, či to nesúvisí so svetlom horiacich sviečok a hrou tieňov pri otváraní dverí.

Ano, jak jsem psala i jinde, je to silné, uvěřitelné senrju. Osobní zkušenost dobře ztvárněná.

Dost intenzivní pocity vzbuzuje tohle haiku. Ještě se vrátím...