![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Díky Hanko. Jen závan vůně květů zla. Těší mne že jsi našla alegorii ve slupkách cibule ale je to prosté: guláš bez cibule uvařit nelze - ani z člověčího.
Dandy: Zloba je výhradně lidská vlastnost. Zbytek vesmíru takovou vlastnost nezná.
Miňko : četla jsem ji vícekrát a v dešti. Pokud jsem to pochopila - je to jako alegorie lidské zloby. Drásavé a velmi silné. Zaujalo mne to. Cibule symbolizuje slzy, bolest, vrstvy lidské duše. Je to tak ? Lidé se navzájem požírají ve světě zloby, bez svědomí. Napiš mi prosím - zda se domívám tak nějak ? Díky.
Co si kdo uvaří, to si sní. Textu rozumím, raději se postím než hněv na talíři.
Miňko : Amor jako nezbedný šprýmař, srdce jako zrazený spojenec... a nakonec trefná a drsná výčitka. Má to rytmus, trochu jako Shakesperův sonet ? Líbí a díky.
Miňko : tak k této básni ti posílám přání k dnešním jmeninám, pusu velkou posílám , hodně lásky a radosti
Další co mě potěšila a ano ty paže mě přesvědčily že flintu do žita ani náhodou, ty si musí užívat!
Miňko : osudovost hlavně zbraně je znepokojivá, ale zároveň poetická. Vášeň je jako oheň—může hřát, spalovat, být zdrojem života i ničivou silou. Tak jsem to pochopila, a stále to tak vnímám. Jen můj dodatek.
LadyLoba: koiška: Hanulka: Omlouvám se, samozřejmě se jedná o zaměřovací mušku zbraně, nikoli skutečnou mušku. Domníval jsem se mylně že je to všeobecně známý termín - viz mít někoho na mušce.


