![]() |
komentáře k dílům uživatele :
A jediný co mě napadne je - Petrolejové lampy - Jaroslav Havlíček XD
Dobře ty :-). Taky jsem měla prázdno, všechno "umělecké" vytlačili fakta a objektivní pravdy, fůj...už aby učení padlo a zavládla anarchie 8-)
Myslím, že se láska ve skleničce vína utopit nedá...já jsem ji taky v 2,5 l neutopila...spíš málem sebe a navěky...:( mnohem lepší je sluníčko a čerstvej vzduch...tak hlavu vzhůru:)
Dojemný.. Je mi to strašně líto.. I když se mě takový věci zatím netýkali, vždycky mě to vezme.. :(
je to takovej malej zázrak, když člověk potká svoji spřízněnou duši...:)
smutna..:(
i kdyz v prvni casti mi prislo, ze uz te ta laska 'presla'...
ach jo
i kdyz v prvni casti mi prislo, ze uz te ta laska 'presla'...
ach jo
Fňuk,ta je ale smutná...:-( nic netop a pokus se (ji) opít,to bych řekla nejvíc pomáhá :-)
Jo desne, to boli a bolet bude. A ja se toho nedokazu vzdat a nedokazu se odpoutat.. jsem slaboch bez pevne vule a bez hrdosti
Předně díky za komentář.
Pak mě napadá, že je zvláštní když někdo prožívá silné emoce a dokáže je vylíčit barvitým způsobem, i když to bolí...
Pak mě napadá, že je zvláštní když někdo prožívá silné emoce a dokáže je vylíčit barvitým způsobem, i když to bolí...
vyžeň papírové draky
a jeho ze srdce taky,
trhá tě jako mraky,
potácíš se jak vraky...
a jeho ze srdce taky,
trhá tě jako mraky,
potácíš se jak vraky...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Spáč [17], pier [17], Gothaj bez Cibule [15], Fero132 [14], Plajda [14], TheShmash [13], Ellis773 [12], Ben Víno [12], Kryštof [8], anjayani [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


