Amelie M.: Diky za dlouhy komentar!:) Je to mysleno tak, ze se dotycna snazi od sebe nekoho odehnat, a proto se chova zle, aby si ji zosklivil. Nejvic to vsak zranuje ji...

trošku mi nesedí ta anotace.. nikde necítím náznak zošklivování si toho druhého, ale spíš způsob sebeobrany formou ignorace, což poměrně uznávám, je to lepší, jak sáhodlouhé pitvy.. a ten druhý? tomu možná šrotuje hodně věcí v hlavě víc, než aby ho to bolelo, pokud nás opustil, to si myslím já..

ale báseň je to pěkná :) jen ten závěr.. "tebe" tam je pro mě navíc.. opět mi to neladí s anotací a tak celkově.. ale to je můj pohled na věc..

Tohle bude ze života, výstižná, líbí se mi. Jenom přemýšlím o tom závěru, jestli to tak doopravdy je nebo si to člověk jen namlouvá.

ano, bohužel

drsná , ale jinak by to tak nevyznělo - a v tom je ta síla -

casa.de.locos: Moc pěkná asociace, díky Ti za ni!:)

Vždy jsi měla krásnou poezii, ano, chápu to tak, že ačkoliv tato chvíle bolí, je to loučení, snad i toužebné, i nechtěné, přec s možností jednou se opět setkat...

mám podobné pocity, žiaľ... výstižná

Připomněla mi jeden kousek z Darmoděje od Nohavicy - "stál měsíc nad domy, jak čírka ve vodě, jak moje svědomí, když zvrací v záchodě"

Taková drsná. Charakterní.

originální, pěkná..

štiler: To už je skoro citát!

Jo, jo, tahle se mi včera též líbila a trvá to do dnes.

Ten kontrast chvíle o od které se čeká, že bude krásná v porovnání s drsnou realitou, dělá tohle dílo zajímavým.
Líbí se mi to.

Sokolička: ...ale ne, komentář je jen komentář, milá básnířko.
Není zač, jsem rád, když dokážu potěšit.

štiler: To Ti, milý básníku, nikdo neříkal, že nemáš shazovat autora tím, že Tvůj komentář je hezčí než původní dílo?:)

Děkuji Ti za něj, potěšil, a je nádherný.

Orionka: Nerada vysvětluji, jen podotknu, že někdy si myslíš, že něco končí, ale ono to tak jednoduché nebývá.

je drsná, ale líbí se mi, někdy to tak chodí, cítím to podobně, někdy je chtíč a vášeň nade vše...

slnečnica: Určitě nemusím :). Ale na druhé straně myslím, že se můžu zeptat, když nechápu. Dávám tím autorovi zpětnou vazbu.

nakaženi
jsme si spolu
v hlavách máslo

drobky stolu
vyžebrali
naše ruce zmatené
světlo zhaslo - není času!

jsme si sami
obehrané téma žití
je v tom hlasu toužebném

otevřený konec vítán
vždyť začátek byl
pod žebrem

Orionka: musíš nutne všetko chápať? :)