DDD:
Po pravdě, mám pocit, že čím déle píšu, tím míň.
Někdy nevím a pak jenom fotím. V tichu.

Mlčeti Zlato:
Je to silné jméno, ale ne každý ho unese.

jo_:
Tahle zpívá pořád...

Občas mám pocit, jako bychom se takovýchhle věcí báli. Možná proto, že naše vlastní bábovičky vedle nich vypadaj prostě jen jako bábovičky. Tahle je fakt skvělá. Doufám, že jich sem ještě pár dáš :-)

Moc hezky napsáno. Něco ve mně se jen pořád chce bránit těm marným modlitbám a přáním. Vlastně ani pořádně nevím proč. Další z těch, které se mi líbí.

Ani já nebudu zbytečně plýtvat slovy, prostě je krásná.. opravdu moc..

Jolly: Mlčeti Zlato: Strach: Hanulka:
Moc a moc děkuju za přečtení. Proč bychom jinak psali.
Poslední dobou nám padá net. Pohraničí. I já jsem.
A ...některé dny by neměly být... :)

Hanulka: Helfanderios:

Děkuju za návštěvu, mám malé video z kostela v Opavě a hru na varhany, je to krása... a pak si všimla těch dlaždic... :)

Pěkná. Děkuji a krásné vánoce ti přeji, kéž by byly takové jak píši o mém dětství.

Líbí se mi - "kostelní dlaždice prošlapané tisícem modliteb a marných přání". Krásné vánoce a díky !

Pěkná definice - ale lidského nekonečna.

Není co dodat. Všechno jsi napsala a ještě víc.

Hanulka: jo_: kmotrov: Mlčeti Zlato: shane:
Děkuju za přečtení a je to setrvalý pocit. Odečítá.

Líbí se mi to moc. Ještě nikdo nepochválil název. Napravuji to.

Jen ke konci mi do uší zaznělo - pro můj život - jinak se mi líbí že si příbeh můžd človek dokreslovat v hlavě - to přesně by básnfˇ měly dělat.

u nás už nesněží. tohle má váhu, cítím ji na hrudníku

Ulpívání ve smutku ze ztráty minulosti...

To se Ti povedlo. Adam.

Hluboký obdiv. Znám věci dotýkané a ty, co se jich bojím i dotknout a ty, co je mám, ale nevím kde a chtěl bych se jich dotknout... Na konci by se mi líp hodilo "ho vyhodit" než "vyhodit ho". To je ovšem už pouhý projev mého vkusu a mého rytmu a mého ucha...

Ou, zabolelo.. jak výstižné..