Pajalord: Pořád fotím, mám ráda spíš rozmazaný smímky a hru se světlem. Ty dokonalé a zaostřené mi nic neříkají. Nemají tajemství. A umřela mi máma.
Děkuju za komentář.

Trochu v tom vidím kritiku dnešní doby :)

none: Máš mnohé jak ti druzí a máš mnohé co druzí hledají.

Super

Libi

Zajímavé...

Tak to smekám,asi mne péče o rodiče taky nemine,ale v tomto zorném úhlu ta báseň je srozumitelná.Hodně klidu přeji

Řekl bys.. nevím, co říct. Tak nějak se mě dotkla, tam. Díky.

Čteno odspoda nahoru je to taky zajímavý,jen obraz nejde přitlouct obráceně.Jsem človíček jen....škoda rámu,barvy dobrý.(pokus o vtip) )-:-) ? Tak jsem měl dvě piva ,no....

Mlčeti Zlato: človiček:

Děkuju za přečtení a koment... :)

Hezké pozvání (se). Jeden by záviděl tomu dotyčnému.

človiček: zhasly

Řekl bych tvé tělo a má duše mají stejné narozeniny a svíce by zhasli.

človiček: Jsou dny, které by neměly být. Člověk pak ve stresu reaguje nepřiměřeně a nic nejde vrátit. Asi tak... :)

človiček: Já bych se bála jenom člověka. :)

človiček: Byl to pocit, co třepne křídly a když ho hned nezapíšeš, uletí... :)
Děkuju za přečtení.

Spát v lese je o přijmutí strachu odevzdáním se všemu co mě obklopuje,všechny ty zvířata Vás vnímají a sondují nebezpečnost a pak to přejde a člověk si vzpomene že tam kdysi patřil.Najednou mávám dravcům u talut a dráždím sovy,aby se dočkali naděje,že nejsou poslední svého druhu a None je tím samým poselstvím.Je nás víc a les není sám.

kdo nezažil nepochopí,kdo zažil rozkvetl a křen se mu stal slastí.Jak nádherné je žít.

tato bytost jaro vnímá,čert vem verš,byť tam kde není pocity skýtají napojení,

Děkuju. Moc. Všechno je jednou poprvé. :)