![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


casa.de.locos: Děkuji za kompliment i připomínku.


Krása dlí v oku toho kdo se dívá (Margaret Wolfe Hungerford)
Báseň skvělá. Možná toho "kluka" bych vypustila a nechala to jen tak, trochu jsem o to klopýtla.
Báseň skvělá. Možná toho "kluka" bych vypustila a nechala to jen tak, trochu jsem o to klopýtla.


Severak: No, doufám, že ne.
Děkuji krásně.:)
Děkuji krásně.:)


Ten začátek mi je nějaký povědomý, mám pocit, že už jsem to někde četl... No, ale to bude asi jen běžná myšlenka se kterou se potýkají hezké holky... :-)
Ten konec je pak peckovej.
Ten konec je pak peckovej.


Tak tohle se mi líbí, tohle já ráda. Už se těším na další. :)


Krásné! Trošku melancholické, ale tak právě správně. Opravdu se mi líbí :)


Liška: Ty ani netušíš, jak moc jsi se trefila. Asi to adresátovi znělo stejně, protože po téhle básni prchnul.


Timothy A. Postovit: Abych pravdu řekla, ani jsem z toho nechtěla mít romanci. Co nadělám, autor míní, čtenář mění...:D Stejně děkuji.


Zamila: Snažila jsem se do toho zoufalého tématu vnést určitou lehkost. Diky za cteni. :)


Nic nečeš, nic nelaď,
stojíš-li však o to být víc než jen dobrá, uč se od nejlepších, ale neopisuj od nich.
A kteří jsou ti nejlepší? Zeptej se svého srdce, to ti poradí nejlíp.
Mě se tvé dílko líbí.
stojíš-li však o to být víc než jen dobrá, uč se od nejlepších, ale neopisuj od nich.
A kteří jsou ti nejlepší? Zeptej se svého srdce, to ti poradí nejlíp.
Mě se tvé dílko líbí.


Moc pěkná, skvěle zní. Jen snad závěr mohl být důraznější. Jinak parádní poezie :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marty [13], Meluzina [12], Caro_in [12], arwmarie [12], Sirael [10], nanynaaa [9], mprecek [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)