Pajalord: děkuji

Má to úžasnou atmosféru, takovou kterou mám rád.
Ale pojďme se v tom porýpat, když už máme literární server.

Originální výrazy každou báseň oživí: preludium, lubrikované ráno.
Super je poslední strofa
...Svítání
nedokázalo vytáhnout údy paprsků
z duchen západu...

To prosté konstatování v pointě
...je kluzko...
je hodně působivé.
Super

Naopak barvy neochotně se probouzející k životu, je nenápadité. Tady bych se snažil něco vypotit. Kdyby se ti to povedlo, krásně by v tom kontrastovalo a vyniklo jednoduché konstatování.
...Kde jsi
Slunce minulých dnů?

Ale i tak super!
To jsou jen mé subjektivní dojmy.

PS: A hlavně: je to bez rýmů.

Zajímavě pojato :)

Amelie M.: jj emotivní... to jsem celá já :-)
Děkuji

krásně obrazotvorné, emotivní..

Ještě k obsahu.
Já je iluzí (taky zdrojem bolesti), dokud tohle nepochopíš, nebudeš šťastná. To je buddhistický pohled na život (taky Krishnamhurtiho, kterého nemáš ráda). Nejsem buddhista, ale souhlasím s tím.

Výborné! Obzvláště poslední dvě sloky ve mě rezonují.

Homér: dík za rady... ale tohle asi nedám... :-D a hlavně díky za to, že mě čteš...

Amelie M.: kmotrov: vaše chvála mě uvádí do rozpaků.
myšlenkový tok... vyblitý na první dobrou, bez pilování a ladění... tohle přesně přece kmotrov nemá rád...

Děkuju vám :-)

immo002: je mi jasné, že ho znáš... duševní dvojče... :-)
děkuji!

Mlčeti Zlato: tak mám takový pocit, že bez Tebe by ten motýl zůstal navždy zakuklený... skleněná kukla je hezká na pohled, ale studí...

Singularis: vnímání sama sebe zvenku na jednu stranu děsí (alespoň mě rozhodně) a na druhou naopak uklidňuje. Jelikož i ten letmý pohled říká: "Jsem ještě tady..."

Děkuji za zastavení a myšlenku. Moc si toho vážím. :-)

Máme to v sobě prostě moc zakořeněné, že je něco po smrti, že když se člověk zabije, půjde do pekla a tam ho budou vařit v kotli a blabla. Strašení Biblí, no nic, to byla odpověď na poslední otázku, na 99% po skonu nic není, jen chlad a nuda. No a jestli je to o krizi středního věku, tak bych doporučil swingers párty, vynikající věc, alespoň tak to řeší kamarád s manželkou. Jinak báseň dobrá, jak si ty dny podávají ruce, jen se mi nelíbí, když je je na řádku jedno samostatné slovo, vypadá to až příliš důležitě a zabírá to místo. Ale určitě by se to u mě někde našlo taky. Odcizení...dejte si nějaký drogy a uvidíš, jestli vás to sblíží, nebo je tam opravdu jen bezbřehá, ledová, šedá pustina, jak po tej smrti. Za to může podzim. A Babiš!

kmotrov: nejsi..

ginnare: do posledního písmene mne tyhle myšlenky provazi už pár měsíců den co den.. asi krize středního věku :) někdy mám chuť to tady prostě jen co nejrychleji přežít a nazdar.. velmi dobře jsi to uchopila..

Tohle je prostě pecka!
Je to dokonalá ukázka toho, jak dokáže silně působit dobře napsaná báseň volným veršem, když není rozptylována "lesklou" líbivostí rýmujících se slov. Copak tu jsem jediný, kdo dokáže tohle vnímat?
Super!
Smekám...

Ginnare: Jj :-)

Je to super napsany - a taky znam ten pocit.
Ale taky naprosto souhlasim s Mlcicim Zlatem - kterej to napsal uplne skvele :-)

Vyděsilo mě to myšlenkou, že i sám sebe může člověk vnímat zvenku, letmo a povrchně.

...ale ne ze skleněné se stane skutečná a čas se zastaví a bude v úžasu popadat dech. Kde se tu vzal ten motýl.

kmotrov: výstřel poněkud neplánovaný a zcela mimo...