Je to k zamyšlení...

Zajímavé. :)

Jana Kollinová: Nápodobně. :) Děkuji a taktéž přeji spoustu múzy. :)

Midagere: Děkuji za hezký komentář. Při jeho čtení jsem se pobavila poznámkou k frazémům a idiomům. Obdivuji vtip a inteligenci vaší generace. Přeji hodně literárních úspěchů.

Úplně se v tom vidím; spoustu let to šlape jako nic, ale když se to má pokazit, proč by se to nemělo pokazit rovnou všechno naráz? (A děkuju za pomotání hlavy frazémy a idiomy. Doteď jsem si myslela, že v tom mám jasno, ale asi ne.) Don't worry, be happy je to nejlepší motto, kterým se člověk může řídit ;)

Počátek mne velmi nadchnul, milé, hezké, nostalgie dětství, konec vtipný. Moc se mi to líbí , díky Jani.

jo, pobavilo mně to a hlavně po tom začátku jsem nečekala co se z povídky vyvine, dovedeš hezky popisovat, dovedeš udržet pozornost, pěkné, ale neporadím ti :-)

pilgrim: kekebreke: Jsem ráda, že se vám článek líbil. Děkuji za upozornění na překlep. Opraveno.

Ač nebudou mít dlouhé žití, máš společnice k tvému pití. Opijí se během chvilky, ty proradné octomilky.

V poslední větě jen překlep ("tak" asi má být "tam"). Jinak moc hezké a milé počteníčko. Líbí se mně takovýto styl, je vláčný a měkký, jako padlý sníh.

Brusle ? Ta poetika na začátku se mi líbí :)

tak si říkám, jestli se z toho másla nakonec nepo.. :) tohle by mne vůbec nenapadlo, že by se dal takový problém řešit máslem.. každopádně pro pejska asi nic moc zážitek.. i když působí úsměvně

Jani, mám stejný pocit. Magická síla stromů. Ne marně se říká, že stromy v sobě kumulují nejen svou, ale i vesmírnou a zemskou sílu. Stromy objímáme a máme je rádi. Avšak často se ptáme, kdo je povolil kácet a proč ? Cítím s tebou.

Amelie M.: Děkuji za komentář. S odstupem času se zcela ztotožňuji s Vaším názorem na můj příspěvek. Ano, byla to asi vztahovačnost, která mě vedla k napsání úvahy. S odstupem času se zcela vytrácí původní smysl pomoci nadaci .....galgovnouzi .....

nevím, jestli jsem plně pochopila tvou úvahu, nicméně ano, se závěrečnou větou souhlasím.. pokud bych se ale měla vrátit k obsahu předtím, tak třeba ta nesdílená radost z dobré věci ve virtualitě může mít více příčin, než jen naši vlastní nedůležitost (ta se dle mého váže spíše k naší nezdravé vztahovačnosti).. všichni přecházíme spoustu věcí, které nám vstoupí do cesty, nelze se vyjadřovat ke všemu.. to bychom nedělali nic jiného.. a tak to může být i v tomto případě.. tvůj výkřik mohl někoho zaujmout, ne, že ne.. jen dotyčný nemusel mít energii, čas, chuť ho komentovat, sdílet.. osobně se už moc do komentování kdekoli jinde také nepouštím, ubírá mi to drahocenný čas a energii a nechce se mi pak reagovat na nabalující se další a další názory.. nejvíc rozkecáno mám tady, na psancích.. ale to neznamená, že mě některé věci třeba i jinde nezaujmou, že si je ve chvílích volna nepřečtu, nepřemýšlím nad nimi..

Děkuji za komentář. Obdobím vědomí si své důležitosti jsem prošla a hlídala si, aby mě vlastní ego nepřerostlo. Po sedmdesátce se do výrazu "vlastní důležitost" prolíná více pokory (můj subjektivní pocit).

Obrázek pětileté holčičky mě zaujal, člověku se chce říct, jaká kruťárna, jak to dítě muselo trpět... ale pak mu dojde, že na to kouká dnešní optikou, kdy rodič nenechá dítě bez dozoru ani pět minut, natož hodiny venku a potmě. Byl to tehdy asi přívětivější svět.
Ale nejvíc mě zaujalo přirovnání tmy a internetu. Je to trefné, zatímco v reálu člověk vidí, s kým se baví, je to všechno pěkně na světle a uhlazenější, zdvořilejší, internet je temná aréna s jinými pravidly. Já ji mám ráda, protože je upřímnější. Že nějaké zmetky člověk nepotká v reálu, ale jen na netu, je totiž taky jen iluze - jsou kolem nás, možná se s nimi bavíme, akorát mají masku. A tady ji strhnou, hurá! Ukazují hlavně sami na sebe, a tak je potřeba to brát. Obrnit se, aby tyhle šípy nepronikly nikam hloub, a ideálně je vracet jako bumerangy, ale to už není nutné.
A s koncem nesouhlasím, vidím to přesně naopak. Nejdůležitější je uvědomit si svoji důležitost.

Orionka: Děkuji za názor. Ve škole jsem se učila, že závěr má být vypointováním psaného, ale v mém příspěvku se závěr nezdařil, byl vypocený a hodný spláchnutí bez počítání.

Docela mě bavila, jen závěr jsem asi čekala trochu zajímavější, záchodová pointa mě prostě neuspokojila :).

Děkuji za komentář, který mi dodal odvahu zveřejnit některé další životní zážitky.