"Chodím po zemi
Chodím po Zemi

A hledím k nebi
kde hledám kotvy
co mě více uzemní"... Tak s tímhle hodně souzním :)

kdo ví... jak často pochybujeme a přemýšlííme , která cesta je správná... hlavně si nedat vlastním tahem mat... díky

připomněla jsi mi mou oblíbenou píseň - nosím černý brejle, protože mi nejde.. chránit svojí duši, která něco tuší..

tvá báseň se mi líbí, jen k obsahu mě tak napadá - a co když ty meziprostory jsou právě to nej, na naší cestě? jo, kdo ví.. určitě se mi líbí ale název sbírky "šachy v nás", naprosto to sedí, řekla bych :)

Yana: děkuji, Yani...vážím si toho...

ještě jednou neanonymně tě musím pochválit, ty ses opravdu vypsala a navíc máš evidentně dobré období, držím pěsti a mám velikou radost z téhle básně

vanovaso: Máš pravdu! Rozhodně jsem nechtěl se nějak vytahovat, je to zvyk z dob, kdy tady byly nevěrná, ivkaja, ertíek a ještě pár dalších. Brali jsme to jako hru, přátelské škádlení...::-)

ŽblaBuňka: ó díky , mistře... opravdu mě pochvala těší...

shane: no moc jich není, možná spíš vyjímečně, ty jsi pravidlem ...

koiška: děkuji

koiška: děkuji

co dodat? Vše je už řečeno, přidávám se k pochvalám

vanovaso: No vidíš, mně to došlo až když šel odeslat komentík...:-)
Nemáš to totiž v žádné sbírce a to mne zmátlo...Aleje to hezký! .-D
Netušil jsem, že jsem tak moc čitelný, i když vlastně z těch, co veršovali v komentících už tu asi mnoho nezbylo...:-(

Zamila: děkuji za zastavení...

koiška: díky

shane: díky, myslela jsem si , že jsi to ty, rukopis je zřejmý...

Lenča: děkuji

Yana: taky byla skoro jedním dechem napsaná, díky

Homér: děkuji, i za poklonu ;-))

Ignácius J. Reilly: děkuji za milý komentík

oslov radek: díky