Dandy: Dík

Dandy: děkuji za komentík :-)

Dandy: Moc děkuji za krásný komentář ...

Slova jsou krasná .
Jen je vnich mnoho smutku.
Jsem tu krátce,nestihám číst.

Ano slov někdy netřeba.
Rostřistily by to krásné ticho

Pěkná.

Je krásná jak poupě před rozkvětem
Jak tóny se až rozburácí
Přejde v trylek jež kolebati smí
na vlnkách zpěvu flétny.

Nahlednu trošku jen.
Nezavřu pro smutek.
Ve vůní jahod opřu se o plůtek.
Skutečnost nastalá.
Zalévá jahodí snat že to jezirko
nohy pak přebrodí.
Nastalá chvíle nebude napořád.
Nechám si v jahodím
Od větru pošeptat.
Možná se rozpláču.
Mož á se budu smát.
Jahodí voňavé proč se vše
musí stát

Dandy: děkuji za zastavení

Dandy: :-), pravda , soused má taky něco takového, a to je hroznej řev, a vůbec to nespí !

Ach ten smutek.
Krásné.
kažká řeka má dva břehy.

Moc hezké jen ty korelky stím zpěvem nevím nevím chovám je už 50 roků a ty mé tedy řvou.

Poezie anonymity: děkuji za zastavení

Člověk se musí spálit, aby našel poklad

Dandy: Děkuji za nádhernou báseň

Za snem nebloudíme
Jsou skutečnosti smutku
radostí.
Ten žár nespalý tě v skutku.
Kam plinou dení starosti.
Pohled když líbá..
Myšlenky rozkvetají ústa
do úsměvu.
A zpěvu noční oblohy
se nedočkám?
V sršňovém vyhru
co mihal se kolem
hlavy,husi kůže
a začalo se bát.
Pro jen teť nesmím ťe nepotkat.
Zacinkaly znky konvalinek.
Zdalky dotančil tvůj hlas.
Ja doušek čaje.
Hřeje tvůj dotyt.
A na neby býk se pasl.
Tak zbohem nedame
času můžeme
Jej prosebe teť mit.

Dandy: děkuji

Dandy: děkuji za zastavení

Kézby ten déšť byl smil všechnu bolest a strachy.
Odplavyl závyst .
Kéžby jen přehaňka vnesla lasku a rozum.
Jež je jak vlaha větry odnášena z polí.
Dofati v dobro neboť zla je přehršle.
A desť ikdyz nesmíva hořkost.
Dává zivot
A zato jemu dík

To je moc zvlaštní a silné.
Kdysi jse také řekl že dnes nedojedu domů
a srazilo mne auto..
Příběhy života se mihnou aniž bychom jim kladly nějaký důraz.