Yarpen: Severak: TheLivingCore: Je to jen povídka, napsána již dávno, někdy na základní škole, to nemůžete brát tak vážně, nezajímali mě moc detaily, spíš příběh ;)

Bohužel musím souhlasit.. vrtulníky za 2.světové ještě nebyly, tak používané, jak by se možná zdálo. To až později. Jinak je to pěkně napsané

3) Máš moc pohádkovou představu o Paříži.

mám dvě technické poznámky:
1) v Paříži nejsou útesy
2) vrtulníky se za druhé světové zřejmě ještě nepoužívaly tak široce, byly teprve v plenkách

zní hodně smutně, doufám, že to není osobní zkušenost

stejně ty koleje mají své kouzlo...

Yana: já netvrdím, že by se to nemělo psát. Jenom tvrdím, že večer není zrovna příjemné to číst.

Yana: Děkuji moc, vážím si toho ;)

já nevím, myslím že by se právě o takových tématech mělo psát a myslím že jsi to napsala autenticky, povedl se ti i název a to světlo naděje je i dosti působivé, mně se to líbí

Severak: Ani nevím, proč jsem to tenkrát napsala ... myslím, že mě to napadlo při pohledu na nějaký obrázek, na kterém vycházelo světlo z pode dveří ... ale nic podobného jsem již nenapsala. Zase to zmizelo ...

já tenhle námět uplně nemusím, zvlášť když je to z první osoby :-(

Megynka: už se stalo. Několikrát...

Severak: ... a polezeme, dokud se neutopíme ... :)

... doba je zlá

a znova, a znova, a takhle furt dokolečka lezeme do stejých řek....

souhlasím s Homérem, báseň je pěkná.

mně se moc líbí jak jsi ji napsala, přijde mi taková lehká a přitom z ní vnímám bolest a muka básnického subjektu, je to báseň nádherně metaforická a je o nenaplněné lásce, tak ji chápu

líbí

The secret one: Děkuji moc ;)

taky to ve mě vyvolává vzpomínky ... :) fakt super básnička :)