Nemohu napsat, že rozumím, co jsi chtěla sdělit.. Ta báseň je jako voda, kterou bych se pokusila udržet v dlani,. Dlaň je vždy po chvíli prázdná a já musím číst znovu. Zůstává ve mě pocit síly, kterou jsem vázána ke své rodině a ke svému původu. Ta pouta cítím nejvíce ve chvíli, kdy se svíjím, abych se od té minulosti osvobodila. Nikdy se to nepovede... Jediná cesta je ji přijmout, minulost, rodiče, prarodiče i ty generace, které jsem nepoznala, i jejich odkaz v sobě nesu.

Taky jsem četl vícekrát. A složilo se to do moc "pěkna". I když smutna. "Lidi opadají s podzimem." Díky.

Jako, je to hezký i když zřejmě nechápu.....zcela, ale to u tý "pravý" poezie nevadí, ne?

Četla jsem ji několikrát, líbí se mi moc.

Zitra: Děkuji. :) Sny jsou mé druhé řemeslo

Tyjo mě se zrovna moc líbí... zadumaná, relativizující a snivá :) to je něco pro mne! Děkuju

Krásná kočičí...

Moc prijemné poslouchat a číst zároveň.

vanovaso: slavek: Daisy Moore: človiček: Díky všem za zastávku a komentář. Je fakt, že to bylo psané z náhlého popudu. I když upřímně, budu s tím časem možná ještě pracovat.

Ač mě úplně neoslovilo zpracování (což je každému po chuti jinak), tak myšlenka se mi zalíbila a některé obraty zaujaly.

Je mi hodně blízká. Děkuji

Život, smrt, vesmír. Je to pěkný rozlet pocitů a přání.

Báseň nedocením,ale dnes již z únavy nedávám nic.Zaujala jinotaji.

Hm...
Působí to na mě surrealisticky. Při čtení se mi nějak pořád vybavují Dalího tekoucí hodiny. Dobrý.

Moc krásné :)

Za mě nej spojení je :
modliteb kde a komu
jinak celkové dílko je samozřejmě pěkné :D

rarášci ryšaví...

Já jen můžu tiše obdivovat, díky.

Naprosto dokonalá.

Je to jak krásná pohádka. Úplně jsem se ocitla na druhém konci světa. :-)