![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Pěkně jsem si početla, to je dnešní výuka, dnešní zmatený svět a my, děti, cizinci a paní učitelky v něm.
Pěkně napsané, vyvolalo to úsměv. A vzpomínku na vietnamského prodejce, co mi po přiblížení se k jeho krámku, řekl: "Vykuk, uš savšeno, pšiď zitla."
Tolik obrazů a tolik myšlenek se mi po přečtení básně už dlouho nevyrojilo.. Krása!
Pocitovka vyluhovaná ze života. Díky a zlom vaz na státnicích.
človiček: Spíš těžká poporodní po 29 letech :D Učím se teď na státnice a díky tomu jsem zjistila hodně věcí, které mohou člověka v kojeneckem období ovlivnit na celý život. Tahle věc s tím trochu souvisí, jsou to střípky mého života, který si sama nemohu pamatovat. Obvykle svá díla ale nevysvětluji :)
Těžká předporodní po 29 letech. Jo, miminka to znají. a dospělí se ptají proč?? pochybuji o lásce, Proč?
slavek: Mizim Vdálce: človiček: vanovaso: Děkuji Vám :) Je to inspirováno láskou, která nikdy nebude naplněna, protože je ryze platonická. Pak z toho vznikají všemožné představy. :)
Ano, spousta obrazů a představ. Strašně se mi líbí ten konec.
Indiánská vize?, ale krásně zpracovaná. Doufám že vlastníš snář? Hodně zdaru přeji.
Smršť pocitů a nálad; vyvolává to smutek, nostalgii. Nejvíc se mi líbí pán v županu s kytarou.
Nemohu napsat, že rozumím, co jsi chtěla sdělit.. Ta báseň je jako voda, kterou bych se pokusila udržet v dlani,. Dlaň je vždy po chvíli prázdná a já musím číst znovu. Zůstává ve mě pocit síly, kterou jsem vázána ke své rodině a ke svému původu. Ta pouta cítím nejvíce ve chvíli, kdy se svíjím, abych se od té minulosti osvobodila. Nikdy se to nepovede... Jediná cesta je ji přijmout, minulost, rodiče, prarodiče i ty generace, které jsem nepoznala, i jejich odkaz v sobě nesu.
Taky jsem četl vícekrát. A složilo se to do moc "pěkna". I když smutna. "Lidi opadají s podzimem." Díky.
Jako, je to hezký i když zřejmě nechápu.....zcela, ale to u tý "pravý" poezie nevadí, ne?


