kočka se směje ze spaní - sní
o křiklavě duhových kuličkách
hrabe do trávy
překousne žížalu a zlomí křídla vážce
vedle ní točím
v kole sukni - zpívám
o kolik modřejší je obloha než len
pozoruji
její mléčně sladké já
z letité borovice stále teče smola
kdyby jen věděla
o kolik let s ní
si říkám
moje vanilko, moučníku, sirotečku
než si tě vezme Měsíc zpět
každý den hřeje nás pecen chleba
tvář bývá plná
bílé mouky
nikde se netoulej - je vykotlaný svět
který jsi celý zhudebnila