![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Meluzina: Obsah sdělení je jasný, jen pokud jde o formu, trochu mne zaráží, že v jinak vázaném celku jsou 1. a 7. verš jaksi plonk. Ale zkusil jsem si to broukat, šlo to!:-)


Meluzina: Ukázkový příklad pozitivního přijetí konstruktivní kritiky ! Všechna čest ! :-) :-)


Děkuji všem! Porušila jsem svou vlastní zásadu a nenechala emoce vychladnout... Formální chyby tedy teď asi nevidím, ale zaměřím se na ně a děkuji za komentáře. Vždycky říkám, že emoce nedělají báseň básní... Je třeba se toho držet ;) Jsem vděčná za váš čas a zastavení! ;)


...nehledě na všechno musím říct, že je to naprosto úžasný.) díky.


Orionka: Znalosti českého jazyka nosím stále v sobě. A k "mého" se hodí jedině "mé", takhle to nevyznívá dobře. A ano, tohle opravdu není klasický jazykolam, těším se na přednes :-D - "zachvění při předtuše".


Zamila: A kam ty jsi dala znalosti češtiny? :) Poetický sluch může být subjektivní, ale gramatika je jen jedna ;-).


Moc se mi líbí, krásně plyne, je sevřená do pevného tvaru a má jasnou myšlenku. Slabiky mi sedí, mojí je spisovný tvar a dvakrát duše podle mě nevadí, tady má opakování smysl. Možná by mi trochu lépe zněla se slovosledem "a nikdo jiný mi už slzy neosuší", ale to je otázka způsobu čtení a názoru.


Nápad je fajn, závěr je taky fajn, ale forma dost drhne.
"A půlku mojí duše-zachvění při předtuše" - to se hodně špatně čte, navíc to s tou předponou ani nepůsobí jako rým, také to chce počítat si slabiky.
Pak se tam mlátí hned za sebou spisovné "mého" a nespisovné "mojí". Duše je tam dvakrát. Zkrátka forma to hodně zabíjí, škoda.
"A půlku mojí duše-zachvění při předtuše" - to se hodně špatně čte, navíc to s tou předponou ani nepůsobí jako rým, také to chce počítat si slabiky.
Pak se tam mlátí hned za sebou spisovné "mého" a nespisovné "mojí". Duše je tam dvakrát. Zkrátka forma to hodně zabíjí, škoda.


Moc se mi líbí.
Zvláštní, je-li půlka srdce i duše (či jiná část) darována a sdílena, člověk si připadá, že jí má víc, že je s tím živější. Ale pak.. pak je jako by o obojí úplně přišel.
Zvláštní, je-li půlka srdce i duše (či jiná část) darována a sdílena, člověk si připadá, že jí má víc, že je s tím živější. Ale pak.. pak je jako by o obojí úplně přišel.


Zrovna ten příklad s velkým zadkem je docela dobrej. Je to totiž vlastně fráze, tazatelku totiž velikost zadku vůbec nezajímá, ve většině případů chce pochválit. :-)
Otázka porozumění je taky někdy i otazkou domluvy.
Otázka porozumění je taky někdy i otazkou domluvy.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sasanka [13], Džejný [13], Wendy Janov [9]» řekli o sobě
Severka řekla o Erien, potulný bard :Bard, se kterým si na toulkách životem ráda povídám...dělíme se o slova...ale i o světlo...děkuji za důvěru...i přátelství...;)