Bezva dílko

Bezva.

Parádní

Taková tipicky hořkosladká NoWišovina. Takový trochu rozeběhnutý vázaný verš, nemusí to být nutně na škodu, to by se ale musel vyjádřit někdo, kdo rozumí vázanému verši. Máš svůj styl, můžeš mít své čtenáře.

Tahle báseň ve mě vyvolává smutek. Oproti tomu co jsem od tebe četla, je tahle nějak víc niterná. Děkuju, že jsem mohla zase trochu nahlédnout do tvé duše.

Skvěle se mi četla. ;)

Líbí. Je to všechno tak pravdivé, bohužel.

Myslím, že to je skvělý námět, chceme obojí, zároveň se povznést a zároveň toužíme stát pevnýma nohama na zemi. Bohužel to dost dobře nejde, být Ikaros a létat v Ikee. Vznesl jsi se ke k velkolepé básni a mám pocit, že dopadl jako Ikaros. Každý kritizuje trochu něco jiného. Ještě bych s tím pracoval, námět není z každodenních.

Opět - to bylo, ten strach, v těch hebkých. Bez ukazovacích zájmen by se verše docela dobře obešly. Textura mraků? - je poměrně dobře známá. Na mracích je zajímavější proměnlivost jejich tvarů. Jinak mám pocit, že jsi nosnou myšlenku rozdrobil.

Moc se mi to líbí, chtěla bych někdy sedět na vrcholku kopce zmrzliny a propadat se ...

zni to spis jako slam, psano pro mikrofon a ne papír. i tak se mi celkem líbí, ale dover lepší

zarostlá plevelem, plná kamení a nějaké geologie, no fuj, ze se nestydíš být básník, psát takhle o jádrech věcí bez příkras. užij si cardiff

NoWiš: Myslím, že podobné výrazy, obecně nazývané plevelné, rozbíjejí obrazy básně.

První strofa je dobrá, druhá to "zabila" tím slovním hadem a vypočítáváním, co vše "musíme".

Podle mne PONĚKUD PŘEPÉČKOVÁNO.
Jinak myšlenka fajn.

kvaj: a to je zajímavá myšlenka. Proč myslíš?

S výrazy - "že jo", "ty", "toho", "tak nějak", "no fakt" a podobnými by se v básni mělo podle mého nakládat velmi opatrně.

poslouchala jsem ji po těch letech zase asi před týdnem. ani nevím přesně proč. neskutečný, jak se z ní stala esence toho všeho. jakoby mě vevnitř hrozně pálilo, že už se takhle nebudu nikdy cítit. ta dospělost mi nejde.:)

dvakredencedekadence: dneska už fakt hraju úplně jinak. Když tak vzpomínám, tyhle inspirace naplnily celou páteř mrazem. Kdybych tak věděl, jak to bude všechno bolet, až člověk vyroste. Chybím si. Chybíš mi. Celé mi to nějak chybí.

Jsem střízlivý a nejsem masochista (u toho druhého si nejsem zcela jist), ale tvé dílo je zajímavé, originální obsah. Dobrý...