loner: ano, ty stará spřízněná duše:-)ale nesmí toho být moc, tak akorát, aby si ještě člověk sám sebe vážil a mohl si dovolit jen tak si být, no, možná že v nedávné době bych to ani nedokázala (to tím že sžíravý pocit špatného svědomí by mě nepustil užít si to), ach jo jak je to všechno složité, dík

všem, všem, všem, vřelé díky, a jestliže to četli i manželé(taron) tak to je pocta pro mě, pro mě, pro kterou není málo jen být a vidím že to všichni chápete a to mě neskonale těší, určitě každý zná ten okamžik, nebo ne? Nehýbat se, nemluvit, nemyslet, jen být, s tou neuvěřitelnou lehkostí, kterou popisují opravdoví básníci, šťastní ve svém těle, ale nevnímající ho, bez jakýchkoli negativních vjemů, bez tíhy všech problémů světa...

kmotrov: ne, ne, nejsem a slyším, tuším mě taky tahá za uši :-) ale ty ses první dotkl té jedné větičky-nebýt je asi mnohem složitější, a to mám radost

puero: (a samozřejmě Yana, ještě jsi nekomentovala nejdeš přiřadit)
A není nebýt mnohem jednoduší, nebo aspoň běžnější? Co když ve skutečnosti většinou nejsme? Nebo jsme, ale někde jinde, než bychom měli (chtěli) být, v mysli roztěkaní, jen ne teď a tady. Neprotéká nám život mezi prsty? Jenže vůlí nelze být těď a tady.
Co s tím?

...tím neuvěřitelně lehkým já ( v tom je poezie, to těžko postižitelné ..., o tom se tady se mnou v hospodě nikdo bavit nebude, v tom je hodnota literárního serveru),
...to veliké JÁ, slovy mého oblíbeného Alana Wattse.

Trocha kritiky (snad) neuškodí a je také ukazatelem hodnoty literárního serveru:
Slyším, tuším.
Rým stejně "ohnutých" (osoby, pády, atd...) slov stejných slovních druhů nepůsobí dobře, někdy není vyhnutí. Já mám pocit, že by sis s tím dokázala poradit.
Tak se nezlob, vím že seš citlivá na kritiku.

Pěkná básnička :-) Taková něžně úderná ;-) Líbí :-)

hm..připomnělo mi to jednu mou báseň....ale ta byla s patosem :)))

pěkné, fakt, nějak jsem ji přehlídla :)

krásná báseň...i manžel to říkal :) Začátek se pomalu rozjíždí, pak ten prostředek jakoby nás lákal do vzdušných sfér a konec nám krásně ukazuje, že tys tam prostě byla. Takže jsi nás lákala k sobě :) prožít to, cos prožívala ty...a to se ti myslím velmi podařeně povedlo :)

bytí je jsoucno, které už má svou hmotnou podobu, čili je to to co už hmotně existuje, ale jsoucno je to co existuje dosud nehmotně.

puero: hmmm, rozdíl mezi bytím a jsoucnem, v čem to spočívá?

no, ja k tomu jen, ze aby nekdo mohl jen tak "byt", musi si k tomu neco prozit ... vid, yani ...

Na stará psanecká kolena tíhneš k existencialismu? Být či not to být? Jaká je v tom bytí báječná lehkost, co? Prostě být. Lightmotiv existence a s ním spojená antigravitační teorie života. Co Je, to je. Na gymplu, když jsem měl poprvé filozofii, nedokázal jsem pochopit rozdíl mezi bytím a jsoucnem. Nechápal jsem ten rozdíl. Už vím, byl to problém ryze hmotnostní. Aby něco bylo, může to být jen v myšlenkách jaksi přítomno v určitém okamžiku, ale naše tělesná bytnost je ukotvena hmotou do těžkého fyzického krunýře. I vzduch je těžký jako olovo, když ho naše plíce vdechují, a někde v tom hutném a těžkém mozku se formuje transfyzická myšlenka - existuje naše metafyzická transcedndentní varianta a ta je lehčí než nic. Ach státi se tak onou nehmotnou podobou sebe sama. Občas se to člověku podaří. Jako tobě v téhle básni, kdes pouze byla a nic víc, jakoby odlehčena v přítomnosti, stala ses na malý okamžik tím neuvěřitelně lehkým Já.

... souhlasím a trošílilinku závidím

Krásný postřeh...z dovolené? :-)

Být bez výhrad. Moc hezké, příjemné čtení.

Teda, perfektní! Tvé básně jsou čím dál tím lepší, tahle je nádherná...

Pěkné napsané, krásně plyne a skvěle se čte...

úžasný,když si někdo dokáže tak hezky užívat své bytí. :)

:)

Yana: Kvalitní námět je dar a je hřích ho promrhat. Taky mám v šuplíku náměty na povídky, něco mám i rozepsané. říkám si, že snad na to bude někdy čas. Otázka je jestli znovu objevím tu počáteční invenci.

Devils_PIMP: ano, šlo pouze o to upoutat, ten název je vlastně nejvíc z celého dílka :-) děkuji, pane