Fakt? Nevšiml jsem si.

Vladan: taky je to nejkrásnější věk ;-)

kmotrov: děkuji, našel si tam přesně to co jsem chtěla aby tam bylo, erotika, souznění, ale s příslibem čehosi hlubšího, ani jsem to nezařadila, je tam toho fůra, všechno co mě ráno po probuzení napadlo

slnečnica: děkuji

Sucháč: tobě věřím že jsi romantik, pořád mám v paměti některé tvé básně :-) děkuji

taron: je fajn kolik mužů zde udává že jsou romantici, raději bych ale slyšela jejich partnerky, ale beru to pravda je, že tady na psancích většina asi romantiky budou, děkuji

taron: Sucháč: Ani po padesáti...

Sucháč: ó ...ty romantiku, takových jako ty je málo, tvá žena se opravdu ale má....:)

Ústí je místo, kde se řeka končí, stává se součástí něčeho, co ji svým významem přesahuje, větší řeka, jezero, moře...
Krásná symbolika.

Je to docela erotický. A takhle se mi to líbí, jako součást díla, jako je erotika součástí života. Erotika psaná pro erotiku se mi tady na Psancích většinou nelíbí.

Sálá z toho ženskost na sto honů a má to až mystický přesah:
Duch údolí neumírá.
Tomu se říká tajuplně ženské.
Tajuplně ženského brána-
tomu se říká: kořen nebe a země.
Je neustále zde, uvnitř nás.
Čerpej mnoho-li chceš, nevyschne nikdy.
(Lao-C, Tao-te-ťing)

Nezbývá než Ti popřát, ať dojdete k tomu ústí, ať pohltí vás a nepustí.

taron: zajímalo by mě, kolik let nám dáváš...mě to neomrzelo ani po téměř čtyřiceti...:-)

Skvělý rytmicky i slovně...potkat romantika, už v parku by na Tebe skočil...:-D

krásna je, navyše veľmi rytmická :)

musím se usmívat....ženy chtějí romantiku, touží po ní tak moc!....a muži? Po pár letech nechápou, co se po nich vlastně chce....
krása, děkuji.

Sucháč: taron: díky za návštěvu

Myslím, že Žblabuňka to vyjádřil nejlépe...

Yana: Hm....ano, konec básně by se dal více rozmazat, rozprsknout...jako začátek básně....je snivě gejzírová...a najednou jakoby studená sprcha...ale i tak je to OK....takové probuzení do reality,
moc pěkná :)

kmotrov: klobouk dolů, zase zásah, beru kritiku, ten začátek totiž vznikl naprosto bezprostředně, náhlý nápad, pak mě zase něco napadlo a zaobírala jsem se tou myšlenkou v závěru a zdálo se mi že by to byl dobrý závěr téhle básničky, asi nebyl, neva, díky moc

Hezky se ti podařilo vyjádřit svůj prožitek. Prožitek to není o tom někde být něco vidět, prožitek je od slova prožít. Tak hezky, že i já prostý venkovan, který u moře nikdy nebyl vnímá ten sotvaviditelný rosol...
Píšu to na psancích už poněkolikáté, v tom já hledám poezii, nezajímá mě slovní ekvilibristika. K tomu je zapotřebí cit a toho ty máš fůru (tím netvrdím, že není třeba se neustále zlepšovat v práci s jazykem).
Teď trocha kritiky:
Vím co jsi chtěla říct závěrem a plně s tebou souhlasím!
Ale mám pocit, že mi neladí do díla, v té hloubavosti už nenacházím tu kouzelnou přítomnost předchozích řádků.
Něco z nás leze samo a s něčím je těžká práce, tohle je typické místo pro těžkou práci básníka.

Krásná přítomnost, živá a silná jako moře. Souhlasím, konečnost života dává životu cenu, prožitého, prožívaného.

ŽblaBuňka:o to víc musíme co nejintenzivněji prožívat každičký okamžik, děkuji