 |
 13.11.2011
62, žena |
komentáře k dílům uživatele :
29.05.2015 - 10:42
12Zdrobněliny navozují dojem lehoučké, až dětsky naivní básně, kterou závěrem posuneš do úplně jiné polohy. Ten zvrat se mi líbí. Jenom drobnost: pořád se mi chce číst "láska slepá divoká", s "pramínek z hor klokotá" se mi to rýmuje daleko lépe.
29.05.2015 - 10:1813Zvláštní báseň, velmi působivá. Úplně vidím, jak tam stojíš a rezonuješ.
29.05.2015 - 10:1413Jé, to je tak milé. Jednoduché a přitom obrazné, hluboké.
27.05.2015 - 14:1613každého z vás ráda vidím u svého "básnění" jakkoli je nedokonalé, mě naplňuje a o to víc se raduji z vás
27.05.2015 - 14:1313Timothy A. Postovit: Leslie: taron: mám radost i kdyby moje básnička nadchla jen pár lidiček :-) a od některých pochvalu obzvlášť vychutnávám, dík
27.05.2015 - 11:4813Krásná, nadchla mě:) Zatím nejlepší báseň, kterou jsem od Tebe četl! skvost:)
26.05.2015 - 22:3713Krásná, zajímavá, hluboká... taková pokorná a mile teskná... klidně bych se nebála ten konec přepracovat, jak píšeš v komentáři, myslím, že takhle zbytek básně zbytečně shazuje...
26.05.2015 - 22:3213Tak ráda tě čtu! Ty rozvlněné barevné sukně a vlčí máky, to je prostě krása... a baví mě ta forma, jednoduchá, přitom zajímavá a funkční... a je to krásně lehká poezie, kterou forma nesvazuje, ale povznáší...
26.05.2015 - 18:4013stan, spacák, lesní obloha? Jak muselo bývat fajn našim předkům, nebo indiánům spícím věčně pod oblohou...
26.05.2015 - 18:3513krásná, napřed ve mě vyvolala asociaci miliard lidských životů na zemi a prožívání každičkého z nich a nakonec mě to zavedlo jemně k uvědomění si vlastního prožívání a vlastního štěstí...
25.05.2015 - 10:1513Moc hezké, Yano, má to lehkost a zároveň takovou nebolestínskou melancholii.
25.05.2015 - 08:2813Amelie M.: vanovaso: ŽblaBuňka: Ano, rozjímám, ale vůbec mi není smutno, děkuji
