Zamila: Yasmin: Yana: kmotrov: Děkuji :-)

Krásná... obzvláště konec, tolik pravdivý...

Hm pro mě má hned několik rovin k zamyšlení, filozofování nad posmrtným životem, ale hlavně zcela jinou a podstatnou. Ty kvanta lidí kteří sice žijou, ale jejich život jakoby žili jiní, oni jen přežívají..., třeba se teprve učí žít, ptoto promrhávají každý okamžik života tady na zemi mezi lidmi, no a to se zase vracím k posmrtnému životu a k návratům :-) Ano tyhle básně tady neskutečně ráda nacházím, básně od tebe

To je fakt dobrý - až kafkovský... :-) Hodně chytrý a bezva styl, líbí se mi :-) Ač je tak temná...

Myslím, že je to hodně dobře napsáno. Nastiňuje to téma života a smrti, ale nevnucuje to žádný pohled, žádné řešení. Každého to nechává ať si to přebere sám jak uzná za vhodné. Je to vyspělé dílo.
Něco ti připomenu:

https://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=2776-vzkriseni

...a pochopí-li umrlec
že je nikdo
pak volejme mu třikrát sláva...

V tom nacházím ironii :-)

vanovaso: Děkuji moc :-)

Oslovila mě a i já jsem ráda, že tě vidím a mám čest číst. Mám tě v oblíbených,a tak i když sem chodím jen poskrovnu,tebe mi červená ohlásila hned : je tu někdo s mojí krevní skupinou.

Zamila: Yana: shane: korálek: kmotrov: casa.de.locos: Amelie M.: Ahoj, děkuji všem za komentář, jen jsem zkusila, zda jsem nezapomněla básnit a asi to nelze! Stejné, jako když se někdo naučí jezdit na kole, nebo plavat :-)
Naděje? Ano, duha vzniká, když se lomí paprsek na kapkách - a možná i tak, že se kapky slz zlomí o touhu zamčeného srdce.

ti nevím, ale já v tom vidím i přes přítomnou bolest, naději.... a tebe tu vidím ještě raději :-) pěkná věc......

Napřed jsem se musela vzpamatovat ze šoku, že Taron vložila dílo :-D Pak jsem se sem (po srazu) vrátila, básničku si prvně přečetla a koukám, že je úžasně barevná, citlivá, upřímná a křehká - jako Ty v mých polozapomenutých představách... :-)

Líbí se mi ... zejména zvýrazněná pasáž ... oslovila.

Kdepak ses nám tak dlouho toulala, plavá kočičko? A proč píšeš tak smutně? Srdce je třeba odemknout tomu, co je kolem nás krásné (a věř mi, není toho málo, pokud se umíš a chceš dívat!) Jinak budiž vítána zpět...:-)))

Naše stará dobrá taron je zpět? Kéž by i když smutně. Zapomenout je někdy moc bolavé, když je na co vzpomínat a hlavně ve vzpomínkách často zůstává právě to duhové :-)

Vítej zpět! (Tady Cvokhauz)

Báseň se mi líbí, i když vyznívá smutně..

Máš v tom spoustu fantazie, barvy a dynamiky.
Líbí se mi to.
Vítej zpět.

Yana: Souhlasím, taron psala čistě, zračila se v tom její archaicky čistá duše. I když by to o sobě asi nikdy neřekla, byla tady výraznou osobností, kterou těžko nahradit. Taky mi chybí. Ale myslím, že poezie prozrazuje hodně o každém autorovi, i když se třeba snaží schovat, úplně to nejde.

Stýská se mi po taron a po jejích básních, neni tady nikdo tak čistý, tak poetický, tak toužící, tak dychtící, nikdo kdo by psal tak sugestivně, silně a emotivně, pro ni bylo psaní jak očistná koupel, tak to vnímám a mrzí mě že už sem nechodí, ji přesně vystihují slova Pablo Nerudy :"Když se mě zeptáte co je moje poezie, musím vám odpovědět že nevím. Pokud se však zeptáte mé poezie kdo jsem, řekne vám to."

moc se mi líbí, zakládám :)

To je klasický ženský postoj: nesnadné vyrovnávání se s pravidly, potřeba jejich přeměny a přizpůsobení svým pravidlům. Tvoří vůbec ženy taky nějaká pravidla?

líbí ! :)