(vzpomínky na příští léto)

Marta Foučková : Žijeme teď a tady, náš život musí být radostný , zaplněn pravou láskou , která se neobléká do slova, ale projevuje se činy a oběťmi.

tato poezie není o mě a o tom že sem kanibal.. poezie má dát najevo co je to kanibalismus.. a co takoví kanibal dokáže..

začněte tímhle: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-japonstina-neexistuje-sloupek-stefana-svece-40431821#dop_ab_variant=933640&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Starší. Bez rýmu.

další reklama

Taky jedna ze starších.

když někdo ustrne v zamilovanosti do nesprávného člověka, který neopětuje, ví o hloubce citů druhé strany a patřičně toho zneužívá... Báseň je o tom, když konečně zamilovaný procitne a uvědomí si svou cenu. "Čau"

http://www.youtube.com/watch?v=ZTK3FCHYrJY&list=RD02lf9aoSbkQE8

Další pokus o detektivku, uvidíme jak dlouho u něj vydržim. VAROVÁNÍ: Povídka obsahuje hrubá slova, je antiutopická a ještě ke všemu tam není žádná, ale vůbec žádná láska, jak by se taron líbilo.

Sebereflexe ve formě shakespearovského sonetu. ABAB CDCD EFEF GG, 10-14 slabik/verš. Původně blankvers, zde daktylo-trochej.