verun, si poezie sama vo sobe...

Není třeba

Najde Tom konečně způsob, jak se do snů dostat i beze spánku, a zachrání je tak konečně? Skříně v pohádkách většinou vedou do jiných světů... trochu delší kapitola :)

Položila ruku na Tomovo rameno. Za okamžik se jí vysmekl. „Když tě vzbudím, tak se nic nezmění,“ zašeptala. „Tohle je tvoje šance, jak změnit osud, jestli nějaký existuje. Ale ten pocit, že tu je a já, ať zvolím jakkoli, ti nemůžu pomoct, mě stahuje hruď a drtí srdce.“

Azurový drak zakroužil kolem ní. Jeho křídla měla takovou sílu, že by jí klidně jedním máchnutím posadil zpátky na zem. Místo toho ji však nabral na záda.

Tom odešel a ne zrovna šťastným způsobem.Jana se trápí, protože cítí svou vinu.Snažila se tak moc porazit osud a nakonec mu možná jen pomohla.

tetrokrát prolínaní naší normální reality a té snové...světy se mísí

"Dostali Toma," řekla jen…

Když se realita a sen prolnou, co je potom skutečnost? "Sen je sůl bez chleba." Ramón Goméz de la Serna

Žijeme ve dvou světech - ve světě bdění s jeho vědními zákonitostmi, logikou a sociálním chováním, a v prchavém světě snění, ukrývajícím se za závojem spánku. Ve snovém světě jsou běžné fantastické události, představy a proměny. Často je provází hlubší emocionální prožitky.

Jana přežila, ale proč se teď chová tak divně? Zůstal v tom sám, ne tak úplně, je tu přece ještě snílek Seluna. A to zvláštní origami...

***

teplý prázdninový ...

Věnováno mé přítelkyni, jejíž slůvka jsou, co hojivý balzám...

výkřik.... Pro mou drahou Maggs...

Nejraději pro nikoho, bohužel pro jednoho (plus pro dalších padesát tisíc).

-.....

....ta polámaná ....to jsem já ....