Sice jsem to psala asi před půl rokem ve škole (v mediálce, když jsi chyběla, Snářko :D), ale už jsem dlouho nic nepřidala a s Radioactive se to vleče... No další příběh na dost okoukané téma, ale snad se bude líbit :D

samý otázky a žádná odpověď

Asi pro nás všechny.

o strachu z entropické tendence

…umíme mít rádi „bezpodmínečně“? Mnohdy totiž zapomínáme, že jsme zahradníci a láska je naší zahrádkou…

..co sem napsat, když za ramenem vykukuje splín a ne a ne odejít, potvora jeden..

Už nějakou dobu nepíši zdaleka tak aktivně, jako tomu bylo dřív. Stalo se něco, že má múza odešla, ale nezmizela. A právě o ní je tento prozaický text. Něco jako zamyšlení se nad mojí vílou nebohou. :)

..chybí mi dřívější doba, třebaže si ji pamatuji jen dle minimálních indicií, které si střežím..chybí mi ta bezprostřednost a lehkost situací, které dělá dnešní systém ještě více těžší..

Takové odpolední pozamyšlení, jelikož každý někoho, či něco hledá..

To si jenom myslíš, můžeš, šlapej dál,..

Láska má bílou hůl

....... i přebytek vitamínu někdy škodí

...další pokus o Haiku ...