překlep: i když nic nepovedl
začátek mi přijde kvalitnější, konec jen už už abychom byli v tom vražedném finále, škoda, ten začátek mi zněl dost dobře

Gora: Jádrem díla je scéna před očima, scéna (shluk aktivit) a scéna (divadla jako místo) a tato scéna vzniká jako dojem před očima mne jako člověka, stojícího v starém opuštěném divadle. Scéna vybuchující v mojí fantazii z příčiny silných dojmů toho místa, z představ, jak toto místo žilo, když ještě žilo, protože osudy lidí, v tomto prostoru působících se vpily do podlahy, do rekvizit, poletují ve vzduchu s částečkami prachu a padají mi do vlasů, odkud je smetávám a vidím a vidím a vidím. A protože jsem chtěl, abyste je viděla taky, snahy blech z koberců, závěsů a ubrusů krachly, snahy o život, o divoké sssání, protože není už koho sát, blobotop je ta divná věc, co leží tamhle, nevím, jak se jí říká ale jméno dostat musela a tamhleta, ten stroj v rohu s pedály, rozhrkaný, vrzající, skučící, to je přece hrkošlap, neznáte, Rozhodně jste neměla býti šokována, takovou prvoplánovou akci ode mě už příště nečekejte, prosím. Dojem z věci, citoslovní vyjádření podoby věci či její činnosti, to ano. Děkuji.

Ten konec mě mrzí. Všechno krásný, i ten konec jakože ta slova, ale celou dobu se to tak pěkně rýmuje, jede mi to pěkně po těch verších a pak se to najednou nerýmuje a ještě nevím, kdo nebo co je zlomený. Celkovej pocit ovšem super, krásný obrazy, krásná slova, a ještě tak akorát úsporně

dílko je vážně bžunda, díky

Koala: .-))))))

Psavec: energetické formě šohaje nebo formě zevnějšku ženy vezdejší?

Podle mě ty na sebe navazující slova spolu nesouvisí. Třeba proč je tam ten Goethe? To stydění se. Atd. Nevidím tedy na tom nic špatného, taky dost často tak píšu. Jen asi tady nejsem dost bystrý na to, abych vždycky vysledoval tu stopu propojení. Je tam nebo není tam? Celkově to na mě působí příjemně, jen mě drtí ta souvislost, pokud tam je, že ji nevidím :-).

LadyLoba: musíš číst rychleji, žijeme v rychlé době

Jakože to asi nebude z jebnutí virem, jo? :-)

Psavec: dost často jsme psával tak, že mě zaujal obraz, buď reálnej, jako tady, nebo obraz v mý hlavě a ten dojem z něj pak dal vzniknout básničce :-)

Podle mě je hned zkraje jedna blbá věc. Nadpis je nějaký číslo. Ale báseň sama o sobě by podle mě měla fungovat i bez názvu. Takže začneš "to číslo se zas změní" a vůbec jako čtenář nevím, jaký číslo atd. To, že jednou zaveršuješ a jednou nezaveršuješ, mi v tomhle případě přijde jako úmyslná póza, jako že můžeš, co chceš. Což je pravda, ale pak báseň slouží jen tobě a ne čtenáři.

Pro mě ta báseň má 2 roviny. První rovina = první sloka se vůbec nerýmuje, ostatní ano, pravopisné chyby "by jste" a "Byli + ubránily", věci, které mi nedávají smysl např. "k dětem pokorná". Druhá rovina = cítím v tom hodně moc citu, touhu ho vyjádřit, a moc bych autorovi přál, aby došel svému štěstí v lásce

To se jako okoukali nebo měli jiná očekávání?

to je úplně boží, jak je to bezprostřední a výstižný

co to je za prázdno?

Poslední dlouhá sloka mi hrozně rozházela rytmus, kerej tam do tý doby vidím a bavil mě. Tajemno, šero, hrozba a strach z minulého, to tam cítím.

Ženská spisovatelka a western? Je to předsudek podivit se na chvilku, že to jde dohromady? A že to JDE dohromady! Mně westerny moc nebaví, protože jsou tak plný klišé, až to klišé všechny ty zajímavý momenty strhne s sebou do Prčic. Ale tady je to opravdu na pozadí, ten western. Tak zatím dost dobrý, tedy takhle osobně můžu říct.

Ahoj, četl jsem tu zatím za ty 4 dny asi 40 básní a tohle je zatím to, co mě nejvíc oslovilo. Vím, že to má bejt sranda, ale má to i myšlenky i tvary. Líbí.

Podle mě je to dobrý. Výstižnej pohled očima znevážený ženský ve světě, kerej žije pozlátkem. Literatura odráží společnost, lidi, vztahy, přemejšlím, proč by to nemělo patřit na literární server

Sasanka: .-)))))), emoce super