Jiří Turner: Máš samozřejmě pravdu, proč taky vymýšlet něco nového, když tohle už po staletí funguje, že? :-)

Orionka: Formuloval jsem to asi blbě. Myslel jsem to přesně tak, jak říkáš ty - tradiční. Už při přečtení názvu jsem si totiž s úsměvem řekl: "No jo, další" Poslal bych ti pár odkazů, ale zdá se, že básně o hnoji nějak zmizely spolu se svými autory.

Jo - a upřímně se omlouvám za zahnojení diskuze :-)

Amelie M.: chudák hnůj... beztak si v duchu myslel na Oscara. A teď mu ho vyžere krtek...
No nic, už taky mlčím :-)

Amelie M.: Jéééžiš, teď teprva mi došlo, že stříháš ten záznam... Já nejdřív myslel, že toho krtka! Tak to mě oddělalo :-)

Strašně se mi líbí "větráme srdeční záhyby". Dovedl bych si ji představit i o polovinu kratší :-)

Já bych se s dovolením zastal toho hnoje. Nějak jsem zjistil, že je jakousi módou, pokud chci někoho nebo něco zesměšnit, umístit to na hnůj. Tam to pak leží, stojí, zapáchá, nebo dokonce bydlí. A já se ptám proč? Co je na tom hnoji tak směšného? Jako vidlák z venkova to prostě nechápu :-)

(Mimochodem, jednou jsem na jedné echt vidlácké tancovačce zažil na vlastní oči bitku o hlavní cenu v tombole. Byla to fůra hnoje a chtěli ji prostě všichni)

Tak jak to teda je? :-)

puf - puf - puk, to je hezký... Líbí se mi :-) (ty tečky snad ani nejsou potřeba)

Moc hezký. Takový cimrmanovsky vtipný. Opravdu se povedlo :-)

Mám ti napsat fiktivní názor, nebo ten skutečný? Ne, vážně - je mi úplně putna, co sis vymyslela a co ne :-)
Promiň, musím jít učit...

Zvláštní, řekl bych, dost nereálný příklad...
Každopádně promiň, polemizovat s fiktivními názory mě bohužel nebaví a nemotivuje :-)

Díky moc za odpovědi. Jsem asi natvrdlej, ale pořád to úplně nechápu s tou sebevědomou pravdou. Můžeš mi dát příklad?

No - a k té polemice... těžko můžu s něčím polemizovat, když vlastně není jasné, jaký je skutečný postoj autora. Ten jenom nadhodil pár protichůdných myšlenek a čeká, co se z toho vyklube, aby s tím pak mohl buď souhlasit, nebo to napadnout. Takže: K čemu konkrétně jsi v tom svém uvažování došla ty? Co si doopravdy myslíš o tom, co zde píšeš?

Nebo si to teprv budeš myslet?

Co je to ta sebevědomá pravda? A myslíš, že pravda nevyžaduje odvahu? Není naopak lež často nástrojem slabochů neschopných postavit se za své činy? A jak bys definovala pravdu, či lež o kterých mluvíš? Nejsou náhodou často zaměnitelné? A nakolik se s tím, co říkáš, ztotožňuješ ty sama? Není to tak trochu "provokace" za každou cenu?

Ano, lež je jistě někdy dobrá. Ne ale taková, která má za úkol ublížit, nebo poškodit.

Když to tak čtu, myslím, že se neztratí... Moc hezká slova :-)

Orionka: Myslím, že, pokud nejde vyloženě o nemoc, si lhář své lži uvědomuje a uvnitř jimi trpí. Myslím, že vidí rozdíl mezi tím, co dělá a co by dělat měl. Lhář si možná na začátku chvíli říká co chce, ale pak už přece nemůže. Pak už může jenom dál a dál lhát. A musí sakra čím dál víc přemýšlet jak, komu a co vlastně může říct. Vážně ti to připadá svobodné?

Jsem zvědav, jestli budeš v italském názvosloví ještě pokračovat. Tahle, stejně jako ta minulá, je opravdu krásná. Mám strašně rád tvůj jemný a vzdušný styl. Moc se mi líbí ta myšlenka ve druhé polovině :-)

Orionka: Amelie M.: S tou svobodou lži tomu moc nevěřím. Viděl jsem většinou jen takové lháře, kteří se postupně do svých lží tak zamotali, že nakonec nevěděli kudy kam. V tom žádnou svobodu nespatřuju. Spíš bych polemizoval o tom, nakolik v klidu šel potom dál :-)

Líbí se mi ta nálada. Probouzí představy. Moc hezké.

Jééé, jako bych viděl sebe, jak chodím každý ráno kontrolovat, kde co zas vykouklo ze země. Hezký :-)

Ta je nádherná. Líbí se mi, co je v ní schováno. Dobře to znám. Opravdu se ti povedla.

Celý je to hezký, ale nejvíc se mi líbí posledních pět řádků. To je vlastně krásný čtyřverší. Bohužel jaro dovede být i smutné. Dneska ráno jsem vyházel z posady devět čerstvě narozených mrtvých králíčků...