“Jako zčernalý obraz na plátně vlámského mistra.” Do toho jsem se zamilovala.

Líbí. Hlavně střední část.

Je těžké odhalit lháře, když se nám líbí. Myslím, že v tom vidím něco jiného než Psavec.

Zanechala ve mně tak nějak hluboký dojem a pocit palčivé touhy číst ji znovu a znovu, až mi stekla slza po tváři.

vystihuje atmosféru místa, za okny svět zhas, však když se z nich podíváš, uzříš neskonale krásný chrám a v duši se rozhostí klid ještě větší. :)

Občas si jí jen tak pustím a dneska ve mně vyvolala vzpomínky na večery prosezené u táborových táboráku s lidmi, které mám ráda :) měla by být táborákovou písní! :)

první sloka pobavila, vzhledem k tomu, že ekzémem trpim, sem se v tom našla :D další taky šly, ale nemám ráda parodie, ať sou sebevíc povedené...

pobavilo :D

není kouzly s Y, podle vzoru město? nebo se pletu?

úplně je z ní cítit ta vůně zamilovaného léta... zasněnost... :)

líbí se mi, skvělé zakončení :D... bludné kruhy se prolomují těžce, ale přece... :)

plná emocí a melancholie...krásná :)

vyvolává zvláštní mrazení...:)

trochu se děsím co budu mít v pondělí k obědu... zážitky ze školní jídelny se rovnají nočním táborovým bojovkám, ale stím rozdílem že na ty bojovky ráda vzpomínám :D

dobře se mně četla, líbí se mi:)

tohle se mi právě děje...

krásné věci se musí ocenit:)

i velké Klárky věří na pohádky:) nějak se toho zlozvyku nemůžu zbavit... je krásná...

wow:)

tohle moc dobře znám z pohledu dívky jménem Přátelství...